Jak byste okomentoval středeční duel s Třebíčí, když jste vedoucí celek tabulky porazili 3:0?
„Konečně jsme zápas výborně odbránili. Kluci zblokovali spoustu střel, když jsem něco vyrazil, puk odpálili. Obrana pracovala suprově, zaslouženě jsme vyhráli. Byl jsem rád, že jsme vítězství potvrdili gólem do prázdné branky. Pro nás je lepší hrát s týmem, který je na čele tabulky a chce hrát hokej. Horší je, když někdo přijede pouze bránit.“

Potěšila vás vychytaná nula proti lídrovi, když Slovan letos odehrál první utkání se shut-outem?
„Potěšila mě by mě proti kterémukoliv soupeři, protože letos jsme rádi, když se dostaneme pod tři inkasované branky. Radost mám velikou.“

O čisté konto vás málem připravila situace v čase 59:31 min., kdy hosté dosáhli branky kopnutím a hlavní rozhodčí následně po konzultaci s kolegy rozpažil. Jak jste situaci viděl ze svého pohledu?
„Zpoza branky nahazoval protihráč kotouč skrz brankoviště. Do přihrávky jsem strčil hokejku a myslel si, že jsem si touš za sebe srazil. Myslím si, že gól byl neuznán správně, navíc kdyby to nekopl, hráči Třebíče se nacházeli v mém brankovišti a já neměl šanci zasáhnout. Při uznání branky bych se nerozčiloval, jen jsem si myslel, že nula opět nevyjde.“

Ve střetnutí jste měli třikrát více vyloučených hráčů než soupeř. Provází vás stále potíže s nedisciplinovaností?
„Je to tak každé utkání. Musíme se toho vyvarovat, protože oslabení nás stojí hodně sil. Naštěstí jsme ve středu nehráli ve třech proti pěti, jak bývalo zvykem v některých předchozích zápasech.“

Při oslavě s diváky jste skákal šipky. Nebojíte se zranění?
„Dávám si pozor, i když mám vypadávací rameno. Minulý rok jsem si ho vykloubil a mám jít na operaci. Zatím ale drží, při skákání si ho vždy zabalím. Nebojím se, skáču do měkkého.“