Posláním občanského sdružení HC Slovan je:
Zahrát si NHL nebo Extraligu, to je sen každého kluka, který si obuje brusle a vyjede na led jakéhokoliv zimního stadionu. Cesta na samý vrchol je ale nesmírně dlouhá, časově náročná, plná odříkání a povinností. Přestože svého snu dosáhne jeden z mnoha, plní se led každodenně hráči od těch nejmenších až po juniory. Vychovávat hráče není jen o tom přivést dítě na stadion. Stojí za tím náročná mravenčí práce trenérů, ale i zapálení a trpělivý rodiče, kteří nesou i nemalé břímě časové a finanční. K úspěchu ve výchově mládeže můžeme dojít pouze spojením kvalitní práce trenérů od základny až po juniorku, podporou rodičů, spoluprací s hokejovou školou, sponzory a především podporou města Ústí nad Labem.
Rozbory přípravy úspěšných sportovců ukazují, že špičkové výkonnosti dosahuji sportovci, kteří mají - příslušný sportovní talent a vybudovaný základ pro později vrcholovou přípravu a výkony. O talentu nikdo nepochybuje, ale stejně tak důležitá je mnoholetá pravidelná a systematická příprava. Jestli budou tréninkové hodiny zúročeny rozhoduje také, jak je dlouhodobý trénink postaven (kdy a co se v tréninku dělá a kolik a s jakou intenzitou se trénuje).
Sportovní příprava dětí je specifický tréninkový proces, který se velmi výrazně odlišuje od tréninku dospělých. Hlavním cílem přípravy v dětském věku je vytvořit předpoklady pro pozdější trénink a výkon. Z tohoto důvodu je důležité využít všech znalostí o tréninku dětí a dbát aby nedošlo k poškození dítěte, jak po stránce fyzické, tak po stránce psychické. Pravidelná tréninková činnost začíná v některých sportovních odvětvích již v 6 letech věku dítěte a proto je nutné, aby se trenér vyznal a dodržovat zásady sportovní přípravy dětí.
Lední hokej je sport, který vyžaduje od dobrého hráče mnoho důležitých předpokladů a řadu složitých dovednosti. Kromě požadavků na kvalitní bruslení, práci s holí a taktické dovednosti, by měl moderní hokejista mít také herní inteligenci, smysl pro kolektivní spolupráci, široké periferní vidění, cit pro brankové situace, předvídavost, ale i rychlost, obratnost, postřeh, bojovnost, tvrdost, herní agresivitu, odolnost, pracovitost, nebojácnost, smysl pro odpovědnost a mnoho dalších vlastností. Z tohoto prostého výčtu požadavků na dobrého hráče, dojdeme k závěru, že proces seriózního rozpoznání budoucího adepta hokejové slávy je velice komplikovaný a především dlouhodobý. Přitom zjistíme, že odhad na jednoho ligového hokejistu je potřeba asi 120 dětí.
Předpokládáme, že rodiče nedávají na hokej své dítě jen s prioritou hokeje, čili s domněním, že to je malý Jágr. Jde i o spoustu jiných věcí. Například umět se zapojit do kolektivu, umět komunikovat. A to jak na ledě, tak i mimo něj. Hráči spolu nejsou jen na ledě, jezdí spolu na zájezdy, do zahraničí, na turnaje, chodí společně do restaurací atd. Dalším důvodem je i tělesná připravenost a zdatnost dítěte spojená se zdravotní prevencí. Jedná se tedy o všeobecný rozvoj dítěte.
Škola by měla být vždy nadřazena hokeji. Z druhé strany musí být motivem každého hráče být nejlepší a mít radost z kolektivního úspěchu. Každý sport, který se má do budoucna dělat vrcholově má i své oběti. Mezi tyto oběti někdy patří i škola. Jsou i případy, kdy se děti s rodiči za vrcholovým sportem stěhují, ale to už je o talentu a týká se dorosteneckých kategorií. My, jako klub, musíme udělat maximum proto, aby se děti naučily hrát hokej a abychom z nich vychovali dobré hokejisty.
