Znal jste někoho ze spoluhráčů? Jak se vám s nimi hrálo?
Osobně jsem nikoho neznal, jen pár kluků podle jména. Byla tam dobrá parta, jak na ledě, tak i v kabině. Hrálo se mi s nima dobře. I když jsme nebyli sehraní, vytvářeli jsme si dost šancí.
Třetí den vás čekali čerství vícemistři světa ze Švédska. Změnili jste na ně nějak taktiku, když jste den předtím prohráli se Švýcary?
S Němci a se Švýcary jsme hráli útočný hokej se dvěma napadajícíma utočníkama. Proti Švédsku jsme změnili taktiku a hráli jsme spíše odzadu s jedním napadajícím hráčem. Získavali jsme hodně puků ve středním pásmu a Švédy jsme skoro do ničeho nepouštěli. Díky této taktice jsme vyhráli.
Odehrál jste všechna čtyři utkání. V posledním zápase proti Finsku jste dal jediný a svůj první reprezentační gól. Jaký to byl pocit? Pamatujete si, jak jste dostal puk do soupeřovy brány? Schoval jste si puk na památku?
Pocit to byl skvělý, přál jsem si dát gól a to se mi taky povedlo. Bylo to tak, že náš hráč střílel, gólman to vyrazil před sebe, někam mezi kruhy, kde jsem stál já. Tak jsem hned vystřelil a byl z toho gól. Puk jsem si neschoval, já tohle nedělám.
Prohráli jste jen jeden zápas v základní hrací době a jeden až po samostatných nájezdech. Jaká nálada panovala v kabině?
V kabině byla suprová nálada, ať už se o ní postarali maséři nebo rádio. Se špatnou náladou se nedá vyhrát.
Říkali vám něco trenéři? Byli s vámi spokojení? Dali vám najevo, že s vámi počítají do dalších zápasů?
Říkali obecně, že nám děkují za výkony a že jsme je potěšili. Kdo dál povede jako trenér reprezentační dvacítku, to zatím není známo. Takže koho si noví trenéři pozvou, to je na nich.
Jak vy sám hodnotíte své působení v reprezentační dvacítce? Byl jste sám se sebou spokojený?
Já jsem byl se sebou spokojený, myslím si že jsem převedl dobrý výkon, ale vždycky to může být ještě lepší.
V náborech se ústecké mládeži v posledních třech letech velmi daří. V nových ročnících působí kolem třiceti dětí, což je oproti minulosti velký posun. Na tomto úspěchu má zásluhu celý kolektiv trenérů a nově zavedené postupy. V sezóně měla 2. ,3. a 4. třída přihlášeně 2 týmy v soutěži minihokeje. 4. třída, vedená Karlem Císařovským a Vlastimilem Davídkem navíc úspěšně soutěžila v CCM lize a dosáhla 3. místa v celorepublikovém finále. Mladší žáci B (5. třída) udělali v sezóně velký pokrok a pod vedením zkušeného trenéra Petra Hnídka se každý zápas zlepšovali. Hráči 6. třídy se dokázali prosadit a postoupit do celorepublikové nadstavby na úkor týmů z Karlových Varů, Chomutova a Litvínova, kde zaznamenali několik vítězství. Tato soutěž přinesla velmi kvalitní zápasy a hráči potěšili trenéry Michala Kváše a Miloše Stibora. 7. třída (ročník 2011) pod vedením Martina Štěpánka a Davida Merty bohužel trpí menším počtem hráčů, což se projevilo na jejich výkonech. Starší žáci A pod vedením Radka Ptáčka bojovali do poslední chvíle o postup do nadstavby, ale nakonec jim o jediný bod unikl. I přesto tým předváděl bojovné a kvalitní výkony. Poslední žákovskou kategorií byl ročník 2009, který se až do konce snažil o účast v extralize pro následující rok. I když se to nakonec nepodařilo, tým Václava Drahoráda odvedl skvělou práci.
Armén Mikael Agateljan své sliby nenaplnil, ale ústecký hokej snad bude žít dál. Z bryndy se zadlužený klub pokusí vyvést nově založený spolek Slovan Ústečtí Lvi. „V této chvíli jsme jediný zájemce, kdo tady chce provozovat hokej na druholigové úrovni. Obrovským problémem jsou hokejové závazky ve výši zhruba 2,8 milionu korun. Ty musíme okamžitě uhradit a od toho se budou odvíjet další věci,“ říká předseda spolku Lukáš Vobecký.
V sezoně 2024 – 2025 bude pokračovat 2. liga pod názvem „Slovan Ústečtí Lvi“, jehož zástupci představili svoje plány na Valné hromadě držiteli licence.
