Verčo, gratuluji ke stříbrné medaili z mistrovství světa juniorek. Jak by jsi celý turnaj zhodnotila?
Turnaj bych zhodnotila velmi dobře. Každá reprezentační akce mě moc baví a s holkami si to opravdu užíváme, jelikož šlo o mistrovství světa, tak o to víc jsem se na turnaj těšila a snažila jsem se do toho dát co nejvíce.
Už opadlo zklamání z finálové prohry?
Ano, to že jsme nevyhrály první místo nás samozřejmě moc mrzelo, ale i přesto si uvědomuji, jak velký úspěch je, být druhý nejlepší tým na světě.
Vy jste do turnaje nevstoupily nejlépe, když jste si ze startu připsaly dvě porážky. Kde nastala ta hlavní změna, která vás dotáhla až do finále?
Po prvních dvou prohrách jsme si s holkami řekly, že takhle to dál nepůjde, a že s tímhle stylem hry to daleko nedotáhneme. Věděly jsme, že do každé situace musíme jít naplno, s cílem vyhrát všechny souboje a že hodíme prohry za hlavu a uděláme vše pro to, abychom už neprohrály.
Co jste si před semifinálovým utkání s Kanadou řekly?
Před semifinálovým utkáním s Kanadou jsme si řekly, že vysoká prohra ve skupině byl jeden velký omyl. Chtěly jsme dokázat, že nejen Kanada a Amerika jsou světovou špičkou v hokeji.
V semifinále jste dokázaly senzačně porazit právě Kanadu a to poprvé v historii. Jak sis ten zápas užila a co ti probíhalo hlavou po závěrečné siréně?
Zápas s Kanadou byl něco opravdu neuvěřitelného. Všechny jsme dělaly, co nám trenér uložil, plnily své role v týmu a na ledě prostě udělaly vše, a snad ještě víc, co bylo v našich silách. Celý zápas nás sice stál mnoho sil, ale hrozně jsem si užila to, jak jsme celý tým fungovaly. Prostě perfektně. Po zápase jsem nějakou dobu nemohla uvěřit tomu, že jsme se poprvé v historii konečně dostaly do finále, ale myslím že to bylo zasloužené. Těšila jsem se na odpočinek a na finálový zápas.
Co na tento úspěch řekla rodina? Byl někdo z rodinných příslušníků přímo na stadionu?
Všichni z rodiny mě během celého turnaje podporovali, koukali na všechny přenosy a měli obrovskou radost z našeho úspěchu. Trochu jsme to doma oslavili, ale musím se teď věnovat škole a dál trénovat, takže moc času není. Na stadionu byl taťka, fandil nám na každém zápase. Mamka a zbytek rodiny museli kvůli práci zůstat doma, ale i přesto fandili u televizí a počítačů (s mamkou fandili i její žáci).
Co přesun do zahraničí? Byla nebo je nějaká možnost vyzkoušet si i jinou ligu?
Momentálně jsem ve druhém ročníku gymnázia a uvědomuji si, že škola je důležitá, ale kdyby přišly nějaké nabídky ze zahraničí, budu to určitě zvažovat a hledat cesty, jak to zvládnout obojí co nejlépe.
S kterou z hráček si v reprezentaci nejvíce rozumíš?
Už od svých začátků v reprezentaci U16 jsem velmi dobrá kamarádka s Madlen Chladovou, také s brankářkami - Anetou Šenkovou a Danielou Novákovou, ale samozřejmě se bavíme všechny mezi sebou a jsme dobrý tým na ledě i mimo něj.
Jaký mají názor na tento počin tvoji spolužáci? A jak to budeš mít s doháněním ve škole?
Spolužáci i učitelé mě hezky přivítali, gratulovali, a vyprávěli, jak sledovali naše zápasy.
Ve škole to bude teď těžké, ale musím se s tím co nejlépe vypořádat a zvládnout to. Někteří učitelé mi vyšli velmi hezky vstříc, ale někteří moc ne. Takový je ale život, já si tím svou radost rozhodně zkazit nenechám.
Nestihli jste pořídit vstupenky na český tým? Nevadí! To ale neznamená, že už nemáte šanci v Praze a Ostravě na vlastní oči sledovat zahraniční hokejové superstar.
Armén Mikael Agateljan své sliby nenaplnil, ale ústecký hokej snad bude žít dál. Z bryndy se zadlužený klub pokusí vyvést nově založený spolek Slovan Ústečtí Lvi. „V této chvíli jsme jediný zájemce, kdo tady chce provozovat hokej na druholigové úrovni. Obrovským problémem jsou hokejové závazky ve výši zhruba 2,8 milionu korun. Ty musíme okamžitě uhradit a od toho se budou odvíjet další věci,“ říká předseda spolku Lukáš Vobecký.
V sezoně 2024 – 2025 bude pokračovat 2. liga pod názvem „Slovan Ústečtí Lvi“, jehož zástupci představili svoje plány na Valné hromadě držiteli licence.
