Tento týden si Marek Hovorka asi bude dlouho pamatovat. Ještě v úterý trénoval v Liptovském Mikuláši a najednou je o několik stovek kilometrů severněji. Včera (středa – pozn. autora) zkoušel poprvé kvalitu ústeckého ledu ve Zlatopramen Areně.
O rychlém stěhování vypráví Hovorka s úsměvem. „Bylo to fakt rychlé. Stačil jsem si sbalit jen to nejnutnější. Ještě mám v Liptovském Mikuláši dost věcí, navíc tam je i moje přítelkyně,“ líčí akci „kulový blesk“. Celkem cestoval Marek Hovorka vstříc novému angažmá devět hodin. Delší vzdálenost k domovině bere Marek jako realitu. „Jsem hokejista, tak to prostě chodí. Nevadí mi to.“
Markovi běžela pro tuto sezónu poslední rok kontraktu v Liptovském Mikuláši. Jeho agent už hledal pro hbitého útočníka nové působiště. „Když jsem se dozvěděl o zájmu Ústí, neváhal jsem ani minutu. Měl jsem taky zájem zahrát si českou Extraligu. Jsem rád, že to vyšlo," řekl v úvodu našeho rozhovoru Marek Hovorka.
V novém působišti se hlásil poprvé ve středu. „Mám z toho tady zatím super pocity. Je to úplně jiné než na Slovensku,“ rozzářila se tvář drobného útočníka a pokračoval: „kluci mě přijali v pohodě, myslím že do party zapadnu.“
Liptovský Mikuláš je v letošní sezóně na předposlední příčce slovenské nejvyšší soutěže. Hovorkovi ale přesun do posledního týmu české Extraligy rozhodně nevadí. „Myslím si, že na nějaké definitivní závěry je brzy. Čeká nás spousta zápasů o body,“ hledá pozitiva v novém angažmá slovenský mladík. Hovorka začal kariéru v Dubnici nad Váhom. V dorostu si na rok odskočil do Prešova, první extraligový zápas sehrál za Martin. Poslední tři a půl roku oblékal dres Liptovského Mikuláše.
Ve Slovanu už před příchodem Hovorky vládne početná slovenská kolonie, nyní je o dalšího člena bohatší. „Rusty Špirko je můj dobrý kamarád, znám i Andreje Nedorosta,“ určuje Hovorka v týmu Lvů známé tváře.
V Liptovském Mikuláši patřil mezi nejoblíbenější hráče. Fanoušky místního klubu jeho odchod mrzel. „Strávil jsem tam nějakou dobu, loni vyhrál bodování. Samozřejmě jsem zklamání fanoušků zaznamenal, ale věřím, že můj odchod do Slovanu pochopí,“ nezapomněl na ještě nedávno své příznivce.
Na pátečním tréninku se už Hovorka proháněl v „modré lajně.“ Mazlil se s pukem, přesně přihrával. Jak se drobný útočník vyrovnává s obranou, kde hráči připomínají svou výškou věže? „Osobní souboje mi nevadí, nebojím se u mantinelu.“ Trenéři zařadili slovenského hračičku mezi zkušené matadory Davida Pazourka a Pavla Janků. „Je to pro mě obrovská škola, že můžu hrát s těmito hráči,“ vyjádřil poklonu novým spoluhráčům z formace Hovorka, který ve volném čase nejraději spí nebo sleduje sportovní přenosy.
Zítra čeká na Hovorku premiéra v ústeckém dresu. V domácím prostředí se poprvé představí ústeckým fanouškům. „Věřím, že to bude vítězná premiéra a bude se nám dařit,“ těší se zítřejší ostrý start proti rozjetému Kladnu hráč, který v dětství obdivoval kanadského útočníka Paula Kariyu. A vzkaz od nováčka v týmu pro ústecké fandy. „Bude se snažit hrát maximálně nejlépe, jak umím. Doufám, že je nezklamu, zaznělo na závěr z úst Marka Hovorky.
V náborech se ústecké mládeži v posledních třech letech velmi daří. V nových ročnících působí kolem třiceti dětí, což je oproti minulosti velký posun. Na tomto úspěchu má zásluhu celý kolektiv trenérů a nově zavedené postupy. V sezóně měla 2. ,3. a 4. třída přihlášeně 2 týmy v soutěži minihokeje. 4. třída, vedená Karlem Císařovským a Vlastimilem Davídkem navíc úspěšně soutěžila v CCM lize a dosáhla 3. místa v celorepublikovém finále. Mladší žáci B (5. třída) udělali v sezóně velký pokrok a pod vedením zkušeného trenéra Petra Hnídka se každý zápas zlepšovali. Hráči 6. třídy se dokázali prosadit a postoupit do celorepublikové nadstavby na úkor týmů z Karlových Varů, Chomutova a Litvínova, kde zaznamenali několik vítězství. Tato soutěž přinesla velmi kvalitní zápasy a hráči potěšili trenéry Michala Kváše a Miloše Stibora. 7. třída (ročník 2011) pod vedením Martina Štěpánka a Davida Merty bohužel trpí menším počtem hráčů, což se projevilo na jejich výkonech. Starší žáci A pod vedením Radka Ptáčka bojovali do poslední chvíle o postup do nadstavby, ale nakonec jim o jediný bod unikl. I přesto tým předváděl bojovné a kvalitní výkony. Poslední žákovskou kategorií byl ročník 2009, který se až do konce snažil o účast v extralize pro následující rok. I když se to nakonec nepodařilo, tým Václava Drahoráda odvedl skvělou práci.
Armén Mikael Agateljan své sliby nenaplnil, ale ústecký hokej snad bude žít dál. Z bryndy se zadlužený klub pokusí vyvést nově založený spolek Slovan Ústečtí Lvi. „V této chvíli jsme jediný zájemce, kdo tady chce provozovat hokej na druholigové úrovni. Obrovským problémem jsou hokejové závazky ve výši zhruba 2,8 milionu korun. Ty musíme okamžitě uhradit a od toho se budou odvíjet další věci,“ říká předseda spolku Lukáš Vobecký.
V sezoně 2024 – 2025 bude pokračovat 2. liga pod názvem „Slovan Ústečtí Lvi“, jehož zástupci představili svoje plány na Valné hromadě držiteli licence.
