Užil jsem si jí hodně. V jednu chvíli už jsem byl i hodně dojatý. Bylo to krásný, spousta lidí a hráči co přijeli, bylo vidět, že tu byli hrozně rádi.
Z jakého důvodu jste svojí exhibici nezačal jako brankář číslo jedna?Ondřej Pavelec je obrovská osobnost, tak jsem říkal: „Ondro klidně začni“ a já si to poté dochytám.
Jaké to bylo po dlouhé době vidět spoluhráče s kterými jste svou hokejovou kariéru prožil a vypíchl byste nějaká jména?Já jsem určitě chtěl, aby tady byl „Havrda“ (pozn. redakce: Jan Havlíček) a „Háša“ (pozn. redakce: Jaroslav Hašek). To byli kluci, kteří, když jsem přišel jako mladý kluk do Děčína, tak mi hodně pomohli. Poté samozřejmě kluci, na kterých jsme se domluvili s „Roubasem“. Nakonec jsme rádi, že přijeli de facto úplně všichni.
Jaké byly nájezdy, ve kterých jste se utkali oba loučící se hráči, tedy Vy a Jaroslav Roubík?Vyhrál jsem 3:2, což bylo hodně důležité, protože Jarda by se mi hodně smál, takže jsem moc rád, že jsem vyhrál (smích).
Jarda Roubík říkal, že je dost možné, že ještě bude někde hrát, jak to máte Vy?Já už bych asi hrát neměl. Samozřejmě kdyby byla nouze a nedej bože se brankáři zranili, onemocněli, tak bych do té branky musel. Ale že bych s něčím takovým počítal, tak to ne. Chci opravdu skončit. Nemám rád, když někdo oznámí konec kariéry a poté se opět vrací. Já jsem k tomuto rozhodnutí dospěl a jsem rád, že jsem svou kariéru strávil ve zdraví. Zakončil jsem kariéru v osmatřiceti, což je super.
Jak vzpomínáte, asi na svou nejlepší část kariéry, kdy si Vás vytáhli po skvělých výkonech do extraligového Litvínova?To že jsem si zachytal Extraligu, pro mě bylo úplně nemyslitelné, o tom jsem ani nesnil. Pro mě, ale byly i krásné momenty jako postup s Litoměřicemi do první ligy, nebo postup s ústeckou juniorkou do Extraligy. Nejvíc pro mě je, když můžu chytat za své město a jsem doma, to je to nejvíc. Doma je prostě doma.
Vy jste znám, že máte svou truhlárnu. I během extraligového angažmá jste se věnoval truhlařině nebo to bylo pouze mediálně nafouknuté?Já jsem dělal v truhlárně pořád. Takhle to bylo nastavené, takže i během extraligového angažmá v Litvínově. Byl jsem v dílně, poté jsem jel do Litvínova na trénink, na zápas. Bylo to malinko mediálně rozmázlé, že kluk co chytá extraligu se ještě živí rukama, ale v dílně jsem nikdy nepřestal dělat.
Když se podíváte zpět na svou kariéru, je něco co jste si přeci jen nesplnil?Já jsem nesnil ani o tom, že bych takhle dlouho chytal. Můj sen byl, že bych chtěl jednou chytat za Ústí nad Labem a to se mi splnilo.
Kdo byl pro Vás největším brankářským parťákem za celou kariéru?Těch kluků bylo hodně. Od každého jsem si vzal něco. Ať už byl tady Lukáš Sáblík, Jiří Zikmund, který mi dal nejvíce po lidské stránce. Každý člověk má něco, co si od něj můžete vzít a to vás posouvá vpřed.
Brankáři a jejich styl se v poslední době hodně modernizují, jak Vy jste na to reagoval v průběhu kariéry?Mě to trochu míjelo. Já jsem byl přeci jen kluk, který vyrůstal na tom, že chytal na ulici v betonech z molitanu. Dřív žádné speciální tréninky nebyly a princip byl a je pořád stejný. Chytit co nejvíce puků a je vlastně jedno jak.
Jak vznikla vůbec již legendární přezdívka „Vlčák“?Když jsem přešel v Ústí do A-týmu, tak moje příjemní pořád komolili. Nakonec z toho po dvou, třech letech vykrystalizoval Vlčák.
Vy jste zažil Extraligu i tady v Ústí nad Labem, jaké to byly zážitky?(smích) No, já jsem naskočil hned do prvního utkání proti Znojmu a jel proti mně nájezd Jiří Dopita, a to jsem si říkal: „Jéžiš, ten ze mě udělá blbce“. Nakonec jsem mu nájezd chytil.
Kdo vůbec přišel s tím nápadem, že se budete loučit společně s Jardou Roubíkem?Přišel s tím Jiří Zdvořáček. Že by se s námi chtěl hezky rozloučit a poděkovat za to, co jsme tu odehráli a my jsme rádi souhlasili.
Co bude dělat Martin Volke po konci své aktivní kariéry?Tak já už teď aktuálně chodím trénovat děti a zároveň chodím i s brankáři z áčka tady. Chtěl bych si vzít i juniory, dorostenecké brankáře a předávat jim své zkušenosti. Chtěl bych vrátit Slovanu to, co mi dal.
Jak Vy aktuálně vidíte celkovou situaci kolem Slovanu?Je to smutný, přeci jen jsme klub z krajského města a ten by se neměl potýkat s problémem, že na to nejsou peníze. Neuvěřitelný, že i v jiných městech to může fungovat, že tam sponzoři, ať už jsou velcí nebo malí, tak přijdou a dají do toho ty peníze. Netuším, v čem je problém, ale stejně jako „Roubas“ věřím, že se to dá dohromady.
Ústí nad Labem - Všichni trenéři se již těší na nejmladší hráče našeho klubu HC Slovan Ústí nad Labem. Velmi rádi uvítáme do kolektivu i nové tváře, které zatím nemají s hokejem zkušenosti. Tréninky jsou vedeny kvalifikovanými trenéry a trenérkami převážně formou her a soutěží. Našim cílem je naučit děti všestranné sportovní přípravě (obratnost, rychlost, koordinace a další pohybové dovednosti). Důležité je také pro nás, aby se děti při tréninku bavily a měli radost z pohybu. Na tréninky, které budou v měsíci květnu a červnu probíhat suchou formou, mohou přijít kluci i holky ročníku 2017 a mladší. S tréninky začínáme dne 2.5.2024. Trénovat budeme vždy ve středu od 17:30 do 18:30 hod na umělé ploše uvnitř zimním stadionu (místo ledu), druhý trénink bude vždy ve čtvrtek od 15:00 do 16:00 hod na umělé trávě naproti zimnímu stadionu. Sraz s trenéry bude vždy 15 minut před tréninkem na který potřebujete pouze sportovní oblečení, sportovní obuv a láhev s pitím. V případě jakýchkoliv dotazů kontaktujte telefonicky hlavního trenéra základny Václava Drahoráda na 725 550 601. Trenéři a trenérky se na všechny sportovce již těší.
Ústí nad Labem - Dorost Slovanu, který v letošní sezoně nastupoval v lize dorostu ve skupině Západ zakončil sezonu 2023/2024 na sedmém místě tabulky a splnil tak své předsezónní cíle. Uplynulou sezonu zhodnotil ústecký odchovanec a trenér této kategorie Lukáš Místecký.
Ú s t í n/L. - V letošním roce proběhne opět Hokejové soustředění mládeže 2024. Pevný termín soustředění je stanoven na 11. 08. - 16. 08. 2024.
