Sportovní aukce: Aukce dresů z přípravných utkání
Tomáš Mareš: Na tréninku jsme někdy měli jen dvanáct nebo třináct hráčů
01.03.2019 | Jan Prošek
Autor fotografie: Sporty Ústí

Tomáš Mareš: Na tréninku jsme někdy měli jen dvanáct nebo třináct hráčů

Ústí n. L. Hokejisté ústeckého Slovanu mají letošní sezonu za sebou. Příliš v ní nezazářili a skončili na předposledním místě. V průběhu ročníku je však stíhala jedna potíž za druhou. „Takovou rotaci hráčů nepamatuji. Někdy jsme měli na trénink jen dvanáct hráčů,“ ohlíží se zpět hlavní trenér Tomáš Mareš. I přesto však věří, že těžká sezona může být prospěšná, protože se z ní mohou poučit.

Jak jste se cítil před posledním zápasem sezony?
Na jednu stranu jsem chtěl mít tu nepovedenou sezonu za sebou. Na druhou stranu jsme si s Martinem Štěpánkem říkali, že dva roky zpět jsme se tvrdě připravovali na play-off a teď končíme.

Jak se vám pracovalo s neustále se měnícím kolektivem?
Strašně těžce, protože se tu vystřídalo velké množství hráčů. Za svoji trenérskou kariéru to nepamatuji. Od prosince jsme neměli prakticky možnost dělat věci, které se normálně dělají. Hráči se nám kolikrát sjížděli na ranní předzápasové rozbruslení, někdy až na zápas. Bylo to někdy až stresující, ale vždy jsme se s tím nějak poprali.

Bylo těžké sestavovat tréninky, když se hráči často střídali?
Kdyby se pouze střídali a byl tu dostatečný počet, tak je to jiné. Jenže my jsme měli třeba na tréninku 12 až 13 hráčů. Často jsme museli tréninky přizpůsobovat počtu hráčů, a to nebylo ideální.

Jak na vás působili ústečtí junioři, kteří dostali prostor v hlavním týmu?
V letošní sezoně do mužstva nakoukli tři hráči. Tomáš Čermák, Pavel Gottfried a Matěj Harkabus. Myslím si, že nezklamali, ale všichni tři mají ještě rezervy, ať je to v bruslení, v síle nebo v myšlení. Musí na sobě hodně pracovat, a proto půjdou ještě s dalšími juniory do letní přípravy, která je doufám posune o kousek dál.

V říjnu, když jste k mužstvu přišel, jste mi řekl, že největším problémem je psychika hráčů. Došlo v tomto směru během sezony k nějakému posunu?
Myslím si že ano, i když jsme prohrávali. Hráči věděli, že budeme hrát jiný styl hokeje. Ten, na který byli zvyklý a který je „baví“. Bohužel se nám v jednu chvíli zranilo velké množství klíčových hráčů z prvních dvou pětek. Když se uzdravili, zranili se další. Toto bylo spíše náročné na psychiku nás trenérů a vedení klubu.

Hodně hráčů říkalo, že se vytvořila skvělá parta. Čím to je?
Tady byla v posledních pěti sezonách vždy skvělá parta, která táhla za jeden provaz. Proto jsme sehráli ty skvělé série s Chomutovem nebo s Kladnem. Ti kluci byli celou sezonu pohromadě, byly výjimky, že někdo odešel nebo přišel. I letos byl kolektiv dobrý, ale už ne takový jako v minulosti. Bylo to jednoznačně tím, že se tu protočilo velké množství hráčů.

Jak byste zhodnotil nasazení hráčů z ostatních klubů?
Ti hráči to měli těžké stejně jako my trenéři. Určitě by byli radši, kdyby tu mohli být nastálo a ne jednou hrát tady, podruhé jinde. S některými jsme byli spokojení, čekali jsme to od nich, někteří nás zklamali. Věřím, že někteří se tu objeví i v příští sezoně a že tu budou nastálo.

Co byste vzkázal věrným fanouškům Slovanu?
Aby co nejrychleji zapomněli na letošní sezonu a věřili, jako my všichni ve Slovanu, že ta následující sezona bude lepší. Chtěl bych ještě zažít tu neskutečnou atmosféru, když jsme vyřadili Kladno ve čtvrtfinále. A k tomu tyto věrné fanoušky potřebujeme.

Bez ohledu na výsledky zápasů, jaká byla podle vás ta část sezony, kdy jste tým vedl jako trenér?
Nebudeme si nic namlouvat, byla neúspěšná. Byla hlavně poučná. Poznal jsem velké množství hráčů, poznal jsem jejich chování, hlavně v krizových situacích. To nám doufám pomůže ve výběru hokejistů, které tu chceme v další sezoně.

Jaký moment z celé sezony byl podle vás ten nejlepší?
Mnoho jich nebylo, ale asi bych zmínil tři zápasy s Kladnem, které jsme sice vždy prohráli 2:3, ale hlavně na jejich ledě jsme odehráli dobré zápasy. V tom posledním bylo velkým zážitkem pro naše mladé hráče zahrát si proti Jardovi Jágrovi a Tomáši Plekancovi.

Sezona Slovanu skončila velmi brzy, jaký teď budete mít program?
Já se chci určitě podívat na zápas do Děčína, kde nastupuje můj syn. Co se týče mužstva, mělo by se na rozdíl od minulé sezony připravovat společně od 22. dubna na příští ročník.

Mohl byste porovnat trénování v Ústí a Děčíně?
Ať trénujete v Ústí, v Děčíně nebo v Montrealu, zodpovědnost máte vždy. Já jsem měl letos možnost trénovat v Děčíně a ve Slovanu. Jsou to rozdílné soutěže. Chance liga je na rozdíl od 2. ligy profesionální soutěží, trénuje se dopoledne, zatímco v Děčíně večer. V Děčíně jsem byl strašně potěšen přístupem hráčů. Byl jsem překvapen zázemím a veškerými pomůckami k tréninku. Když jsem byl osloven vedením Slovanu, zda bych nešel pomoci, bylo mi líto opustit Děčín. Vždy jsem však měl za cíl vést mužstvo jako hlavní trenér ve vyšší soutěži, takže jsem se rozhodl, že půjdu do Ústí.

 
 
Aktuálně na webu

Nový hrací model Chance Ligy!

Ú s t í n/L. - Výkonný výbor Českého hokeje schválil nový herní model Chance Ligy. Základní část se... Celý článek

Tady jsem doma, říká Vladimír Brož

Ú s t í n/L. - Ústecká obrana se rozrostla o dvě věže. Po Ondřeji Smetanovi své pocity z návratu do... Celý článek

Do Ústí se vracím rád, říká Ondřej Smetana

Ústí nad Labem - V minulé sezóně Kališníkem, v té následující Slovanem. Do organizace Slovanu se... Celý článek

 
Klub  |   Vstupenky  |   A-tým  |   Zápasy  |   Mládež  |   Fanzone  |   Eshop  |   Multimedia  |   Partneři  |   Archiv