Není žádným tajemstvím, že Lvi poslední dobou rozhodují zápasy ve vlastních oslabeních, a jelikož ani ten včerejší nebyl výjimkou, opět se nabízí otázka proč. Na tu tentokráte hledal odpověď Milan Antoš: „Máme na to teď štěstí. Už asi ve třetím zápase jsme v oslabení dali gól, ale to je hodně o štěstí, soupeř udělal chybu a my jsme toho využili. Tomáš Micka tam výborně zapracoval už to střídání předtím, kdy tam dvakrát někoho trefil a já jsem věděl, že ten hráč v rohu už se asi bude bát, protože dostal tělo, tak jsem dohrál toho za bránou a ten obránce se to snažil prohodit dost laxně a povedlo se mi to, ale jak říkám, je to o štěstí.“ Ale kromě štěstí by to chtělo najít ještě jinou příčinu, proč se Lvům poslední dobou nejlépe útočí ve čtyřech: „My jsme se domlouvali už dřív, že se budeme třeba snažit rychle zaútočit nebo to zkusit a teď to nějak vychází, ale je to otázka toho, kdy to soupeři přečtou a začnou to víc bránit. Pokud se zápas roztáhne na čtyři pětky, tak je síla třeba i na to je napadnout a rychle vystřídat, ale když hraje míň hráčů, musí se k tomu přistupovat jinak, ta únava se rychleji projevuje a pak je to hodně složitý. Ale když se pravidelně střídá, tak se ta oslabení dají chvílemi hrát opravdu hodně aktivně.“ To, že se hraje s Chomutovem bylo daleko lépe čitelné z kostky, než z chování fanoušků nebo hráčů, utkání s tradičním rivalem bývala přeci jenom mnohem vypjatější. Přesto si nepřeplněná aréna přišla na své: „Bylo to hezké utkání, oboustranně dobrý hokej, rozhodla jedna chyba. A musím smeknout před rozhodčím, který to odpískal výborně, a taky před oběma brankáři, kteří byli skvělí, jak náš, tak chomutovský brankář podali obrovský výkony a myslím si, že lidi si přišli na své hlavně od těchto dvou hráčů, protože byli opravdu famózní a měli výborné zákroky.“

Po včerejším zápase se opět láme soutěž a tentokráte směřuje do poslední čtvrtiny základní části, kterou Lvi začnou ve středu doma proti Boleslavi. Teď tedy mají týden na regeneraci sil. Kapitán ústeckých hokejistů si myslí, že pauza přišla právě včas: „Nám se teď pořád obnovují zranění a pořád někdo lehá, ale zatím stále máme čtyři pětky a to je dobře, protože teď se hrálo za leden, myslím, osm nebo devět utkání, což je docela dost, když k tomu připočtete cestování a další věci, je vidět, že už se projevuje únava. Už jsme čekali na tohle volno, že si dva dny odpočineme, potrénujeme a pak uvidíme co dál. Já doufám, že se všichni uzdraví, což bude asi nejdůležitější.“ Devět vítězství v řadě je úctyhodná série, která katapultovala Slovan na první příčku tabulky, kde si v současnosti lebedí s devítibodovým náskokem na druhý Hradec, jejich hra získala na pohodě a ztratila na křečovitosti a nervozitě. Lvi jsou nyní schopni utkání nejen vyhrávat, ale i otáčet jejich nepříznivý stav a úspěšně bojovat o vítězství do posledních chvil zápasu. „Série devíti zápasů je skvělá,“ souhlasí Milan Antoš: „Myslím si, že tím jsme to zlomili, zlomili jsme soupeře. Na Vánoce jsme nehráli moc dobře, asi tři zápasy jsme prohráli a pak se to najednou otočilo k dobrýmu. A jakmile jsme byli první, tak nám to tam najednou začalo padat, já doufám, že nám ta série vydrží a budeme dál vyhrávat. My jsme se dlouho nemohli dostat nahoru, já jsem chtěl být na prvním místě dřív, ale pořád to nešlo, a pak se to najednou zlomilo a objevili jsme se tam.“

---

Sedmý zápas za Chomutov v této sezóně včera odehrál Jaroslav Hašek, který předtím válčil v dresu Děčína o čelo západní skupiny 2.ligy. V blízkém sousedství Ústí odehrál v tomto ročníku zatím 28 zápasů, vstřelil 25 gólů, připsal si 28 asistencí - to celkově dělá 53 bodů, se kterými vede statistiky 2.ligy skupiny západ. „Já dál sleduju, jak Děčín hraje, snažím se chodit na kluky dívat, když to jde v těch nedělních zápasech doma, a trochu mě mrzí, že teď spadli z té první pozice. Co teď vím, tak by měly přijít nějaké posily z Kadaně a z Berouna, takže si myslím, že to mužstvo půjde nahoru. Já bych jim také ještě mohl pomoct, ale musel bych tam mít odehráno patnáct zápasů, teď hrají v neděli proti Klášterci, tak bych se chtěl zapojit, pokud mi to trenér dovolí.“ Ke svým úspěchům ve statistikách Hašek dodává: „Bodování moc nesleduju, mě jde spíš o ty kolektivní úspěchy a Děčínu budu dál fandit.“ A jak se dívá útočník s devětačtyřicítkou na zádech, který už působil i ve Švédsku, zahrál si extraligu v Karlových Varech a objevil se i v Ústí, na své působení v Chomutově? „Pokud bude v Chomutově zájem o mé služby, tak tu budu pokračovat do konce sezóny. Mně už bylo třicet a já to beru spíš jako takové zpestření kariéry na závěr - jako poslední angažmá mimo domov a pak bych se chtěl vrátit.“

Je těžké, ne-li nemožné odhadovat, kdo z obou včerejších soupeřů měl v zápase navrch, obě mužstva předvedla kvalitní hokej, obzvláště v obranných fázích a při oslabeních, šance, které si dokázala vypracovat, ztroskotávaly na pozorných obranách a gólmanech. Ujala se jedna jediná, a to na opačné straně, než by si býval Jaroslav Hašek přál: „Ústí se snažilo hodně napadat i ve čtyřech, chtěli za každou cenu vyhrát doma, a nám se to bohužel nepovedlo, dostali jsme ten jediný gól. Tu chybu jsem udělal já, musím to vzít na sebe a moc mě to mrzí,“ sype si popel na hlavu druholigový kanonýr: „My jsme věděli, že Ústí dává góly v oslabení, trenér nás na to upozorňoval, hlavně jsme nechtěli inkasovat, a kdybychom nějaký gól dali, tak by to bylo jedině super, ale bohužel to pro nás nedopadlo dobře a prohráli jsme.“