Ani letos se však nedá opomenout soupiska hostí, která byla oříznuta o několik jmen. Chyběli Salfický, Ton, Štrba nebo Marek. Ale historie se bude ptát na výsledek a v tom byli Lvi lepší. Nový zlý muž v ústecké sestavě však výsledek nepřeceňuje a žádné zvláštní emoce nedává najevo, slovo Sparta v jeho odpovědích ani nezaslechnete.
„Určitě nás to potěší a zvedne to sebevědomí, když dokážeme hrát s extraligou vyrovnané utkání. Ale to nic neznamená, loni vám potom přijel Hradec a prohráli jste 3:0, každý zápas je jiný. A protože jsem tu ligu dlouho hrával, vím, že pokud k vám přijede kvalitní soupeř, přizpůsobíte se a hrajete kvalitní utkání. Ale když jsme jeli do Kadaně, kde rozhodčí vylučoval každou minutu a Kadaň hrála jako ve druhé lize, pak je to katastrofální a nejde hrát,“ říká Ivan. Ten sám se dostal v utkání do slibné šance a rozezněl halou vlnu obdivných vydechnutí, když tvrdou ranou trefil brankáře Přikryla do masky.
“Jednu gólovku jsem tam měl, ale pokud vystřelím jednou za čtyři zápasy, nemůžu dát gól. Já procházím psychicky obdobím, kdy se mi tolik nedaří. To, že hraji pořád s někým jiným, mi nepřidává, ale k tomu přípravná utkání jsou. Mně to nejvíce vyhovovalo, když jsme hráli s Pazourkem a Jirkou Kudrnou, to jsme, myslím, hráli dobře,“ hodnotí dosavadní experimenty Pavla Hynka s útočnými trojicemi. Marek Ivan toho za svou kariéru procestoval hodně, tři roky v zámoří, jeden rok v Anglii, několik zápasů na Slovensku. V české extralize oblékl dresy Zlína, Znojma, Třince, Vítkovic, Slavie a posledně i Vsetína. Nebyl tedy problém srovnat návštěvnost takových měst nebo i jiných zemí s diváckou přitažlivostí v Ústí nad Labem.
„Jsou země, kde se na přípravu ani pro diváky neotvírá jako třeba v Americe. V Anglii pro změnu chodilo na přípravu i pět tisíc lidí. Do Francie za námi zase přiletělo dva tisíce fanoušků. Návštěvu jako tady v Ústí jsem zažil snad ve Vítkovicích. A jak už jsem jednou říkal, tady diváci chodit chtějí a chtějí extraligu, takže když se nám to povede, zázemí je tu fantastické,“ zůstává i tentokrát opatrný muž se čtrnáctkou na zádech. Co je to ale zázemí? Pro fanouška možná sedačky a nová multimediální kostka, která přiláká do arény určitě několik diváků navíc. Pro hokejistu ale tento pojem nabývá dalších rozměrů.
“Není to o kostce nebo o novém zimním stadionu. Viděli jste, že Budějovice měli druhou třetí největší a úplně novou arénu v lize, kostku, spadli a hráli první ligu. Ale když mančaft vyhrává a daří se mu, tak mu do té pohody dopomáhá i to, že je o vás postaráno co se týče financí nebo výzbroje. Pokud hrajete sezonu bez peněz jako třeba já ve Vsetíně, tak vám to na psychice nepřidá. Když máte včas hokejky, pásky a ostatní vybavení, máte pěkný stadion, kvalitní mantinely, tak je to pro vás ale plus,“ uzavřel rozhovor Marek Ivan.
Po roce se vrátil do Ústí muž, jenž za Lvy odehrál mnoho zápasů a vypomáhal i místnímu juniorskému týmu. V jeden čas hrál za „A“ mužstva Sparty i Ústí a naskakoval i do utkání ústeckých juniorů. Dnes už válí ve Spartě a dvakrát s ní na severočeském ledě prohrál. Ano, je řeč o
Michalu Dragounovi, který měl tak podobný osud jako Tomáš Netík nebo Jakub Langhammer. Všichni kratší či delší dobu hráli za Slovan a nyní figurují na soupisce Sparty.
“Potkali jsme se s Tomášem Netíkem před zápasem, chodili jsme po zimáku a říkali jsme si, že za ty tři roky, před kterými jsme tu spolu hráli, se to tu hodně změnilo. Samozřejmě jsme si i vzpomněli, říkali jsme si o tom v kabině. Byl to obdobný zápas, chyběli nám někteří hráči. Přesto jsme sem jeli vyhrát a opět se nám to nepodařilo,“ stroze mluví o zápase pražský forvard. Sparta poprvé v šedesáti minutách neskórovala a Michal Dragoun se snažil najít příčinu.
„Každý brankář se dá překonat, i Fikrt. Ale my jsme špatně řešili koncovku, když jsme měli už střílet nebo jinak zakončovat, vždycky jsme hledali ještě nějakého lépe postaveného hráče,“ nechtěl zbytečně chválit ústeckého strážce svatyně Dragoun. Jemu osobně se ale daří o poznání lépe, v dosavadním průběhu příprav již nasbíral 7 bodů a před očima trenéra Výborného tak ukazuje, že do „A“ týmu patří.
“Jsem spokojený, že po těch třech letech, co se snažím ve Spartě prosadit, se mi to konečně daří. Dostávám dost prostoru na ledě, za což jsem rád a sbírám i nějaké body,“ vyloudil úsměv na tváři. I když se mu totiž daří, vzhledem k náročné přípravě Sparty už toho má plné zuby.
“Já jsem odehrál všechny zápasy a pokud mám mluvit za sebe, já jsem na tom hodně špatně. Už jsem ani nedokončil poslední trénink, protože mě chytaly křeče do nohou. Ale proto je to příprava a v závěru sezony se projeví, jestli máte natrénováno nebo ne,“ dodal Dragoun.