Z pohledu skóre tedy utkání rozhodl Hulvův proměněný samostatný nájezd ze druhé třetiny, ale co se týká obrazu hry, Ústečtí nejspíše předvedli větší touhu poprat se o vítězství.
„Odbojovali jsme to, padali jsme do střel, hráli jsme oslabení, vyhazovali jsme puky, když to nejde hokejově, tak se to musí vybojovat a to se nám dneska povedlo,“ uznává Jiří Zikmund. Ústečtí Lvi se sice dostávali do slibných příležitostí zvláště v úvodu utkání, ale žádnou z nich nedokázali přetavit ve vedoucí gól, tak se Jihlava dostala do hry. Naneštěstí pro hostující tým se při jejich vlastní přesilové hře dostal do úniku Tomáš Martinec a nebezpečí muselo být zažehnáno jen za cenu nedovoleného zákroku, za nějž rozhodčí nařídil trestné střílení, které rozhodlo o výsledku celého utkání. Na adresu šťastného střelce brankář Lvů dodává:
„Daří se mu na tohoto gólmana. Je to šikovný hráč a umí to proměnit.“
Svůj podíl na výhře klasicky nepřeceňuje, ačkoliv významně pomohl týmu ke dvěma posledním bodovým ziskům:
„Ani v Třebíči jsem nedostal gól, ale tam to nebylo moc o chytání, tam byla dvě břevna, jednou puk ležel na čáře, dnes tyčka, je to o štěstí a uvidíme, jak dlouho ho budu mít.“ Oproti minulým sezónám, ve kterých Jiří Zikmund oblékal dres Ústeckých Lvů, se letos dostává do brány častěji.
„On byl i Michal Fikrt zraněný, má něco s ramenem a není úplně stoprocentní, takže si myslím, že se to na něm trošku podepsalo, samozřejmě za šanci jsem rád, musím tam ale také něco odvést, abych ji ještě dostal.“ A jak hodnotí ústecký gólman vstup do druhé čtvrtiny soutěže?
„No, já bych řekl, že osm bodů z devíti je dobrý výsledek.“
Jihlava rozhodně nesehrála utkání na ústeckém ledě špatně. Během zápasu si vytvořili řadu dobrých příležitostí a měli šanci strhnout vedení na svou stranu. Jedním z neúspěšných ostřelovačů Zikmundovi brány byl Ladislav Rytnauer.
„Ústí mělo tlak první třetinu, měli tam pár šancí, nás podržel gólman Řehoř a měli jsme štěstí, ale pak se karta začala obracet a oni už taky to tempo neudrželi, já si myslím, že jsme tam měli šance na to, abychom se dostali do vedení.“
Ale Dukla se nevzdala ani po obdržené brance, zejména ve třetí třetině se dostávala do přesilových her a vytrvale ohrožovala vedení domácích.
„Na konci jsme měli v brankovišti velký tlak, nastřelili jsme i tyč, ale oni často blokovali střely, obránci byli obětaví,” uznává Rytnauer. Tímto způsobem se Ústeckým Lvům povedlo ubránit i závěrečnou přesilovou hru umocněnou odvoláním hostujícího brankáře. Utkání tak dospělo k závěru v základní hrací době a domácí v něm zvítězili rozdílem jedné jediné branky.
„Každá prohra mrzí,“ povzdychl si jihlavský útočník a dodává:
„ale tohle bylo vyrovnané utkání, já si nemyslím, že Ústí bylo nějak extra lepší, mohli jsme to rozhodnout my na naší stranu, nebo oni a prostě měli štěstí, dali nájezd a skončilo to 1:0.“