Ondřej Havlíček bezprostředně po skončení klání smutnil nad třemi obdrženými brankami v první části. Poměr střel v zahajovací dvacetiminutovce byl navíc vyrovnaný (12:12) a nic nesvědčilo o jednostranné hře Severočechů. „Třikrát jsme smolně inkasovali, Lvi těžili ze dvou přesilových her a chtěli hrát svůj hokej. Úvodní dějství jsme rozhodně neodehráli špatně, měli jsme smůlu. Od druhé třetiny jsme začali snižovat, výsledkem byly dva góly. Zlomový moment utkání přišel v čase 55:06 min., kdy jsme museli 99 sekund čelit dvojnásobnému oslabení. To jsme nakonec přežili, ale nemohli se drát do útoku. Zkoušeli jsme to poté ještě ve čtyřech, ale to je loterie a ta nám ve středu nevyšla. Slovanu jsme byli dobrým soupeřem, a přestože jsme v závěru ještě dokázali vystřelit, na tolik vysněné vyrovnání jsme už nedosáhli,“ komentoval průběh bitvy dvacetiletý forvard, jenž se sám v čase 17:24 min. dostal do gólové příležitosti.

„Přihrával mi Lukáš Havel. Bohužel jsem to měl na dlouhou hokejku, a tak jsem to zkoušel alespoň dorazit. Proti však byl ústecký gólman Pavel Francouz, který po celých šedesát minut žlutomodré podržel,“ ocenil kvality soupeřova brankáře útočník, jehož hráčská práva náleží Ústeckým Lvům.

Letošní ročník začínal Havlíček v prvoligovém celku HC Baník Most. Jak ale přiznal, v týmu Třebíče je spokojenější, vyhovují mu více i tréninky. „Nechci Mostu nikterak ubližovat, ale v Třebíči jsem spokojenější. V Mostě to bylo hodně zvláštní, byly špatné i tréninky. Změna mi velmi prospěla, na nic si nestěžuji,“ pochvaloval si Ondřej Havlíček.

Třebíč se prezentuje velmi nepříjemným hokejem, potrápit dokázala oba hlavní severočeské rivaly. Přesto Slavii náleží až třináctá příčce tabulky I. hokejové ligy ČR. „Moravanům nevyšel vstup do sezóny, první dva body se zrodily až v šestém kole, když Třebíč doma vyzrála po prodloužení nad Kadaní. Výkony se už zlepšily, ale stále si vytváříme šance, které neproměňujeme,“ zhodnotil ve zkratce své nové působiště.

Mládežnický reprezentant České republiky věří, že dres Ústeckých Lvů ještě v letošním ročníku oblékne. „Věřím, že pokud mi to půjde, tak šanci dostanu. Zahrát si opět za Slovan by pro mě bylo velkou ctí,“ říká tajemně útočník, který letos nahlédl už i do Tipsport extraligy. Premiéra se naskytla 16. 11. 2011 na ledě týmu PSG Zlín.

„Na začátku sezóny jsem již věděl, že mám vyřízené střídavé starty do Plzně. Byl jsem v poslední chvíli již nervózní z toho, jestli ta příležitost přijde. Ono se tak opravdu stalo, dočkal jsem se. Ve Zlíně to bylo výborné, hráli jsme dobře. Když jsme obdrželi hloupý gól, hra se stáhla na tři pětky. Během každé třetiny jsme vstoupili na led pětkrát až šestkrát, v poslední části dvakrát, což je dobré. Do šancí jsme se dostali, nahrával jsem na tyčku a sám jsem vyslal dvě dobré střely. Co se týká domácího duelu s Třincem, na rozbruslení jsem byl před 5 407 diváky hodně nervózní. Později to ze mě spadlo a za tu příležitost jsem byl nesmírně rád. Myslím, že jsem odehrál dva dobré zápasy a věřím, že určitě ne poslední,“ konstatovala s úsměvem na rtech ústecká naděje, která v extraligovém týmu důvěřuje především Marianu Jelínkovi, který Indiány vede v roli hlavního trenéra již třetím rokem.

„Vše je obrovská práce kouče Jelínka. Je to člověk, který ví, kam sáhnout a co udělat. Hráčům poradí, komunikace je na velmi dobré úrovni. Člověku se poté hraje úplně jinak. Je mnohem lepší, když na vás pětkrát během deseti minut zařve, než když nekoná nic. Některé kluky znám z národního týmu a za Plzeň jsem nastoupil již na dvou srpnových přátelských utkáních v Německu. V Plzni je výborná parta. Hodně se bavím s Janem Kovářem a Tomášem Pitulem,“ míní sebevědomě Havlíček, který má možnost setkat se v kabině Západočechů i s českou hokejovou legendou, Martinem Strakou.

„U Martina Straky je znát, že se dvacet let pohybuje na vrcholové scéně. Výborně čte hru a je super s ním trénovat. Není to ale jen o něm, je tam více hráčů s respektem a moc si jich vážím,“ uzavřel.