Jak jste si užili svou hokejovou kariéru a jaké momenty v ní pro vás byly nejdůležitější, nejlepší?
Jan Alinč: Pro mě byla nejlepším momentem kariéry olympiáda, ale když to vezmu na klubové úrovni, tak samozřejmě angažmá v Ústí. S Pavlem a Davidem jsme hráli spolu v lajně a musím říct, že jsem tady prožil svá hodně dobrá hokejová léta, a potom ještě v Německu. Ústí ale rozhodně řadím mezi první tři.
Pavel Janků: Nejlepší pro mě byl ten konec. Vždycky jsem se ho bál, ale skončil jsem tady krásnýma pěti rokama se super klukama. Zahráli jsme si ve skvělé lajně fantastický hokej. Hodně jsme vyhrávali – chyběl tomu jen ten postup. Pro mě byl konec dobrý v tom, že jsem z něj měl strach, ale tyto okolnosti mi ho hodně ulehčily.
David Pazourek: Pro mě byly největším zážitkem tři postupy do ligy: Znojmo, Kladno, a potom tady na Slovanu. A také parta, která tady hrála v posledních třech letech, kdy jsem tady působil. Hrál jsem docela dlouho a můžu říct, že to, co bylo tady za kluky a za partu, jsem nikde jinde nepotkal.
Je ještě něco, na co rádi vzpomínáte ohledně působení v Ústí?
Jan Alinč: To už se asi nikomu nepoštěstí, zahrát si s takhle šikovnou lajnou, se třemi šikovnými útočníky vedle sebe. Teď se hokej hodně změnil a už to není o technice, není to tolik o té radosti. Je to prostě dřina, je to tvrdé. Byly to neskutečné roky, neskutečně dobrý hokej v Ústí, protože se pořád vyhrávalo. Bývala to velká radost, teď už pro mě hokej taková radost není. Možná trochu závidím Pavlíkovi, že v tom nejlepším skončil. (smích)
Pavel Janků: Myslím, že to Honza řekl úplně perfektně, můžu jen souhlasit.
David Pazourek: Já jenom doplním, že vždycky, když se v útoku, nebo v té ,,pětce´´, sjedou hráči, kteří si vyhoví a rozumí si, kteří jsou, jak se říká, na té stejné vlně, vždycky je to radost. Hra je jednodušší, člověka to těší, daří se. Hráči dávají góly, protože si umí vyhovět, hokej je potom krásný.
Dnes jste sem přijeli na oslavy 70 let hokeje v Ústí. Jaké jsou vaše dojmy? Co říkáte na uvedení do síně slávy Slovanu?
Jan Alinč: Pro mě to bylo vlastně jedno z nějvětších ocenění v životě. Já jsem nikdy nevyhrál žádný titul, nic. Nikdy jsem neměl takovou radost, tohle je opravu hezké. Už to, že tady v Ústí se taková akce uskutečnila a já jsem hrozně rád, že jsem byl pozvaný, a že jsem mohl znovu vidět svoje kamarády, se kterými jsme prožili super léta a měli jsme perfektní partu. Člověk je hrozně rád, když se k tomu vrátí a ty lidi zase vidí, může si s nimi popovídat. Takže to tu bylo opravdu pěkné a jsem za to rád.
Pavel Janků: Já si cením nejen toho, že jsme se tady potkali s klukama, ale také toho, že přijali pozvání obrovské legendy českého hokeje. Že přijeli sem do Ústí to oslavit, za to jim musím poděkovat, opravdu před nimi smekám. Moc se mi to líbilo.
David Pazourek: Diváci tady viděli to nejlepší, co náš hokej měl. Viděli jedny z nejlepších hráčů, kteří se tady dneska proháněli po ledě v těch červených dresech. Beru to jako ohromnou poctu. Na druhou stranu je to ale takové výstražné znamení, že už je to všechno za námi a že ta kariéra je dávno pryč a je to takové nostalgické.
Čemu se nejvíce věnujete teď? Zasahuje hokej i po ukončení kariéry do vašich životů, případně máte tušení, zda bude i nadále?
Jan Alinč: Do mého zasahuje, ale neřekl bych, že teď v poslední době zas až tolik radostně. Myslím si, že je nejvyšší čas ukončit kariéru. Teď je trend mladých hráčů a někdy přijde doba, kdy je potřeba skončit. Já si myslím, že ta doba právě nastala, že už mě hokej nenaplňuje tolik, jako mě dříve naplňoval. Takže zvažuji, že to ukončím možná po sezóně, ale ještě uvidím, nic není jisté. Každopádně už je nejvyšší čas.
Pavel Janků: Já dělám skauta v Třinci pro mládež, vyhledávám talenty, takže tímto jsem zůstal u hokeje. Baví mě to a jsem spokojený.
David Pazourek: Také jsem zůstal u hokeje, trénuju v Brně mládež, skáču od dorostu k malým dětem, trénuji 4. třídu. Hokej u mě pořád hraje hlavní roli.
Otázka na závěr. Co je z vašich pohledů nejdůležitější pro prosazení se v hokeji? Jaké jsou ty nejdůležitější předpoklady?
Jan Alinč: To je těžká otázka.
Pavel Janků: Pro mě talent, protože si myslím, že to docela některým klukům dneska chybí. Potom chuť a láska k hokeji, kterou tady kolem vidím, třeba na Honzovi, na Pazim, na sobě, i na ostatních klucích, kteří mají obrovské úspěchy. Oni mají hokej stále rádi a mě se zdá, že mnoho mladých tento zápal nemá.
David Pazourek: Doplnil bych, že kromě talentu také píle. Talent je jedna věc, ale když do toho hráči nedávají všechno, tak je to o ničem. Ti šťastnější to nedotáhnou tak daleko, jak by mohli, a ti ostatní to potom nedotáhnou vůbec nikam, při trénování to vidím hodně zblízka. Myslím si, že mládeži tohle chybí. Láska a hlavně pracovitost.
Jan Alinč: A také pokora. Spousta mladých hráčů si myslí, že jsou dospělí, vyzrálí hokejisti a většinou právě ti, co si myslí, že jsou dobří, tak postupně skončí. Hlavně pokora, píle, tvrdá práce. Ani přesto ale nikde není psáno, že se hokejem budu živit. Takže si myslím, že je důležité mít také vzdělání.
Obránkyně Slovanu Veronika Hujová a brankářka Veronika Ortová obdržely nominaci na reprezentační akci žen U16 - Turnaj čtyř zemí, který se uskuteční ve dnech 17. – 22. dubna 2024 ve Švédsku. Kromě naší reprezentace se Turnaje čtyř zemí zúčastní také Švédky, Finky a Švýcarky. Děkujeme za skvělou reprezentaci našeho klubu.
4. třída Slovanu o víkendu získala na turnaji vítězů CCM Malé ligy v Plzni 3. místo. Celorepubliková soutěž CCM Malá liga, která se hrála od září 2023 do března 2024 pořádala o víkendu finálový turnaj, kterého se zúčastnily vítězové skupin. HC Slovan Ústí nad Labem postoupil ze své skupiny jako vítěz a postupně se utkal s HC Bílí Tygři Liberec, Wolves Plzeň a BK Havlíčkův Brod. Ve velice vyrovnaných zápasech nakonec ústeckým mladíkům uteklo stříbro o jediný gól. Součástí turnaje vítězů byly i dovednostní soutěže, kde naši čtvrťáci získali ze šesti disciplín, hned čtyři 1. místa. Dětem a realizačnímu týmu děkujeme za skvělou reprezentaci klubu a města.
Ú s t í n/L. - V letošním roce proběhne opět Hokejové soustředění mládeže 2024. Pevný termín soustředění je stanoven na 11. 08. - 16. 08. 2024.
