Sáblíkova neprůstřelnost
Vánoční dárky od Slovanu
I toho se dočkali ústečtí fanoušci. Nebyly to vstupenky zdarma ani Wayne Gretzky do první formace. Postačil jeden zápas odchovance Čalouna, lvíček Viky a hymna. Všechny tři dárečky byly bezpochyby příjemným zpestřením a s výjimkou ostrostřelce v barvách Litvínova bavily diváky až do konce sezóny.
Hymna kterou si ne všichni ze začátku pochvalovali, se později vkradla do podvědomí všech návštěvníků zimního stadionu a ti si ji nevědomky i zpívali. Ke konci sezóny si ji všichni náramně oblíbili a hymna se linula ze všech koutů hokejového stánku. Kdo zapomněl text, nechť si paměť opráší.
Lvíček Viky čekal na své jméno téměř měsíc. Spolu s Ústeckým týdeníkem se redakce webových stránek pustila do hledání toho správného jména pro nového baviče s obrovskou hřívou a dlouhým ocasem. Nápadů od diváků chodila spousta a nakonec se hodnotící shodli na nejlepší variantě – Viky nebo Viktor, jehož jméno je odvozeno z anglického výrazu VICTORY=vítězství. Lvíček tedy dostal dres a kalhoty stejně jako hráči na ledě a bavil publikum, jak nejlépe mohl.
O příchodu Čalouna se diskutovalo ve chvíli, kdy ukončil své angažmá v Rusku a přiletěl zpět do Čech. Asi po dobu jednoho týdne jednal s vedením Ústí i Litvínova a trénoval s mužstvem Slovanu. Poté se ale dohodl právě v extraligovém mužstvu a odešel za štěstím tam. A nebyl to ledajaký návrat. Před svým odchodem dal v roce 1992 Kladnu 6 branek a stal se také autorem 5000. branky Litvínova v extralize. Po svém příchodu dal Jihlavě 5 branek a stal se také autorem 7000. branky Litvínova. Skvělý návrat. Jan Čaloun však nezapomněl ani na svůj mateřský klub, na Ústí, ve kterém vyrůstal. Před Vánocemi nastoupil k zápasu proti Kometě Brno, ve kterém si doslova z některých protihráčů dělal tréninkové kužele. Byl nasazen do druhé pětky k Finkovi a Pazourkovi, hokejovým dvojčatům, které si na ledě rozumí i naslepo. A byla to dobrá volba. Všichni se vzájemně doplňovali a vytvářeli si nespočet šancí., nakonec utkání i rozhodli. Po dvou Čalounových akcích se trefil jak Pazourek tak Fink. Prvně jmenovaný pak přidal ještě jednu branku. Diváci si opravdu přišli na své, Čalounova řada předváděla spoustu krásných akcí. Sám Čaloun ani nestřílel, jen připravoval šance pro ostatní. V prvním zápase za Ústí chtěl diváky pobavit, v tom druhém slíbil i střelbu. To byla pozvánka jako hrom…a taky že ano. Na poslední zápas před Vánocemi bylo vyprodáno. Hlasatel oznámil „S číslem jedenáct, Jan Čaloun“ a hala zaburácela. Znovu se a ledě objevil s Pazourkem a Finkem a znovu měl otěže utkání v rukou on. V 19. minutě vymetl růžek Turkovy branky a otevřel skóre, o chvíli později zazvonil o tyč. Za stavu 1:1 pak po skončené přesilovce poslal Kočího do samostatného nájezdu a připsal si tak asistenci na vítězném gólu. Suma sumárum, 2 zápasy = 4 body (1+3).
Čtvrtfinále i semifinále procházkou růžovým sadem?
O postupu do play-off nebylo v Ústí pochyb již po několika málo zápasech základní části. Nejdříve šlo o to, ze kterého místa Lvi do čtvrtfinále vstoupí, později se tajenka luštila v jiných polích. Budou vítězi základní části Jihočeši nebo Severočeši? A v její poslední čtvrtině už byla první dvě místa rozdělená, dlouho dopředu bylo zřejmé, že Lvi náskok Budějovických nedoženou, ten nakonec zůstal třináctibodový. Náskok na třetí Hradec Králové byl ale 33 bodů. Tabulka přiřkla Ústeckým Lvům ale Kometu Brno a ta se vzdalovala dokonce o 45 bodů. Jak známo, v play-off se ale všechny rozdíly mažou a začíná jiná soutěž.
Druhé místo zaručovalo Ústeckým výhodu domácího prostředí jak ve čtvrtfinále, tak i v případném semifinále. Čtyři dny po posledním utkání základní části, 18. února, tedy přivítali na svém ledě Kometu Brno. Jankových začal vyřazovací boje stylově, když se nechal hned v 1. minutě vyloučit. Nejinak ale na druhé straně skončil o chvíli později Fadrný, rozhodčí dali jasný signál toho, jaký metr nasazují a že se nedovolené zákroky nevyplatí. Po dalším vyloučení na obou stranách se již oba týmy uklidnily a hra v plném počtu vyhovovala více domácím. Koudelka otevřel skóre ve 14. minutě po kombinaci s Buďou. Za moment přidal další trefu, ale až po hvizdu jednoho z hlavních arbitrů. Jenže odpověď na sebe nenechala dlouho čekat, Meluzín prokázal své hokejové kvality a vyrovnal. Na začátku druhého dějství se prezentoval znovu Jankových. Tentokráte si ale místo pykání na trestnou dojel ke spoluhráčům pro gratulace za vedoucí gól. Už se zdálo, že to byl jediný zásah před odchodem do šaten, když se v přesilovce z dálky trefil Kočí. A to už opravdu poslední zápis do kolonky gólů byl, Lvi vstoupili do čtvrtfinále pravou nohou…
Pokračovalo se následující den a bylo znát, že vzájemného oťukávání už mají hráči dost. Už v 9. minutě to bylo totiž 1:1. Brno ale opět dostalo „šatňáka“ z hole Šaffera a dále udávali tempo hry jen Ústečtí. V polovině utkání se trefili Buďa s Jankových a bylo vymalováno. V závěrečné třetině se ještě trefil Vála a bylo to o 4 góly. V 50. minutě ještě Staněk vykřesal jiskřičku naděje, ale tu o chvíli později zhasil Sýkora. Do Brna se tedy jelo za stavu 2:0.
Stejný stav byl ve všech ostatních sériích, Budějovičtí, Boleslavští i Hradečtí své úvodní zápasy zvládli. V Brně chodilo na hokej po celý rok hodně fanoušků a na zápas s Ústím bylo vyprodáno, úžasná atmosféra. Pokud chtěli domácí pomýšlet na druhý zápas jako dík za tuto přízeň, musel bezpodmínečně vyhrát. Ale cestu si nezvolili nejlépe, už v 1. minutě prohrávali zásluhou Finka. Ve 12. minutě navíc přidal další branku Koudelka a Brněnští byli ve svízelné situaci. Zbraně se ale neskládaly, snížení přišlo ještě před první sirénou. A ihned po nástupu na upravený led zase propadli hosté, když inkasovali stejně rychle. Domácím se blýskalo na lepší časy. Ve 34. minutě ale napřáhl Jankových a svou bombu protlačil až do sítě. Marné snahy Brna trvaly až do předposlední minuty, kdy se trenér Číhal rozhodl k power-play. Jeho tým byl ale předtím potrestán, a tak se síly na ledě jen vyrovnaly. Fink se zmocnil puku a přes celé hřiště ukončil v Brně sezónu.
Následovala šestidenní pauza a po ní se opět hokej objevil zase v Ústí. 27. února přijela k prvnímu klání Mladá Boleslav, která postoupila přes Beroun také poměrem 3:0. I Budějovice si poradily stejně dlouhou sérií. Jen Hradec své vedení neudržel, prohrál všechny zbývající zápasy a nechal postoupit Chomutov.
První zápas semifinále byl ve znamení smolných branek. Hned tu úvodní přichystal pro Mensatora Sýkora, jehož střela se mezi betony pomaličku došourala za brankovou čáru. Neméně šťastný byl i zásah vyrovnávajícího Krupky, na jehož baseballový úder Sáblík nestačil zareagovat. Vedení 2:1 přinesl ve 24. minutě Pazourek, když se po šanci Finka prosadil ukázkovým blafákem. Utkání to bylo značně nervózní a celkem připravilo 23 vyloučených. Boleslavští na to doplatili ve třetí třetině, když dvakrát po sobě hráli ve třech. Domácí tlačili a před návratem posledního potrestaného zvýšili na 3:1, když od modré našel skulinku mezi Mensatorem a tyčí Klobouček. Dvojnásobná převaha byla nabídnuta i Mladé Boleslavi a ta s ní naložila ještě lépe. Havel se také opřel do střely, kterou si ztečoval do sítě Štěpánek. Ani závěrečná power-play na výsledku nic nezměnila, Ústí se opět ujalo v sérii vedení.
V odvetě padlo jen o jedinou branku více, za to napadaly vyjma jediné do branky hostů. V oblíbené ústecké 6. minutě otevřel skóre dlouhým padáčkem od modré Jan Kudrna, ale to bylo na dlouhou dobu vše. Za to od 30 minuty se toho dělo hodně. Právě v polovině utkání posunul výsledek o kus dál blafákem Šaffer. Další oslabení hostí o dva hráče pro ně znamenalo inkasování, jehož autorem byl Pavliš. Boleslav ale znovu faulovala, znovu hrála ve třech a znovu to znamenalo gól, od modré zvýšil Kočí na 4:0. Od tohoto momentu se v podstatě jen dohrávalo, Ústečtí ale přidali další branku. A jak jinak, než v přesilovce. Ve 43. minutě propálil v brance Hynka, který vystřídal Mensatora, Štěpánek. Domácí hráli v pohodě a to se jim vymstilo, když jejich nepozornosti využil ke snížení Havel. K soupeři ale Lvi zajížděli opět za stavu 2:0 a naznačili, že u něj nechtějí přespávat.
I na horkém boleslavském ledě se ujali vedení právě oni, když ve vlastním oslabení ujel Hodek s Barusem a prvně jmenovaný zakončil. Hubený náskok drželi Lvi až do 58. minuty a pravděpodobně už mysleli na postup do finále. Ze snu je ale rychle probudil Říha, který pohotově vyrovnal. Schylovalo se tedy k prodloužení, ale rozhození hosté se ho nedočkali, protože Nouza už v následující minutě vývoj otočil. I Ústečtí se poprvé pokoušeli o hru bez brankáře, ale nebyli úspěšní a v Boleslavi přespat museli.
I ve čtvrtém semifinále začali Ústečtí lépe, když dal soupeři zase gól do šatny obránce Kudrna. Ve 26. minutě zvýšil Pazourek a trend utkání se zdal být jasný. Jenže v téže minutě snížil Říha a o další 3 minuty později vyrovnal ve dvojnásobné přesilovce Metlička. Druhá třetina byla na brankové světlo hodně bohatá, a tak diváci na další změnu stavu nemuseli čekat dlouho. K vyraženému puku se dostal Hodek a vedení strhl na stranu hostí. Těsně před přestávkou ještě zvýšil od modré Kočí a bylo to 2:4. Postup do finále pak v poslední třetině zpečetil za Ústecké Barus. Lvi zaváhali v obou kolech jen jednou, jinak si poradili bez větších problémů a zaváhání.
Výbuch ve finále
Českobudějovičtí zatím vedli líté boje s urputně hrajícím Chomutovem. Nakonec přes něj šťastně postoupili a první liga se dočkala kýženého finále České Budějovice – Ústí nad Labem. Po trápení Jihočechů v předešlé sérii ale málokdo čekal, že by Ústečtí mohli dopadnout tak, jak dopadli. Naopak, mnozí sázeli na čerstvé síly druhého týmu tabulky. Jenže hráči NHL si nejen s předposlední překážkou v cestě do extraligy poradili. V porovnání se střetnutími ze základní části vypadalo finále jako hra kočky s myší. Ústečtí hráči propadli ve všech směrech. Jediným článkem, na jehož vrub nemůže být připsán žádný nezdar, je post brankáře, tedy Lukáše Sáblíka. Obrana nebyla zdaleka tak pozorná jako předtím a každá vlna útočných řad se rozbíjela o obranné barikády soupeře. Jen jednou šplouchla voda až za záda Turka. V prvním zápase se po ní jako na surfu prohnal Fink. To bylo ale v poslední minutě prvního zápasu. Poté se moře uklidnilo a až do konce série zůstalo rovné jako zrcadlo vyobrazující bezzubost Ústeckých Lvů, jejichž srst pod slanou vodou rychle těžkla. Králové zvířat zklamali, finálové boje prohráli 0:3, jen jedinkrát dokázali skórovat a hříva jim spadla hodně rychle. Jinak skvělá sezóna byla těmito třemi zápasy trochu poskvrněna a laxní přístup týmu si vyžádal své sankce. Přesto se ale jednalo o velice úspěšný rok a netřeba zanevřít kvůli třem večerům na těch 59 předcházejících.
Lví párty aneb 1. reprezentační ples
Po posledním zápase, který Lvi se soupeřem z Českých Budějovic prohráli, padla na zimní stadion polární noc. Ústecký stánek ulehl k dlouhému zimnímu spánku a přestal být centrem sportovního dění v krajském městě. Tak výjimečná sezóna z hlediska historie klubu ale zasloužila úctyhodnější, formálnější a pestřejší rozloučení. Tento názor sdílelo i vedení HC Slovan, a tak začalo připravovat Lví párty aneb 1. reprezentační ples. Propagaci měla tato ojedinělá akce velkou, reklama se objevila kromě jiného i v televizi, letáčky rozdával lvíček Viky s hosteskami po celém městě, klub prostě nezahálel.
Začátek plesu byl ve znamení taneční skupiny Marverci a hned po nich se předvedli nejmenší hokejisté Ústeckých Lvů. Celým večerem provázelo přítomné dámy i pány duo Suchánek-Genzer. Hudební scénu obstarávaly skupiny Abba revival, Red Hot Chili Peppers revival, ruku k dílu přidal i Sagvan Tofi. Největší pěveckou hvězdou byl ovšem sám Jan Kubata, předseda představenstva klubu, který by se za hymnu „Hej Slovane, Slovane...“ mohl s klidným svědomím přihlásit i do Superstar. Nechyběla ani módní přehlídka, spousta hráčských ocenění a samozřejmě několik málo slov z úst generálního manažera klubu Davida Šaffera, již zmiňovaného Jana Kubaty i primátora města Ústí nad Labem Petra Gandaloviče. Čtenáři webových stránek se nevyjádřili k plesu v anketě příliš pozitivně, avšak ročník 2004/2005 se dočkal takového rozloučení, jaké se sluší a patří. Fotky si můžete prphlédnout zde.
Obránkyně Slovanu Veronika Hujová a brankářka Veronika Ortová obdržely nominaci na reprezentační akci žen U16 - Turnaj čtyř zemí, který se uskuteční ve dnech 17. – 22. dubna 2024 ve Švédsku. Kromě naší reprezentace se Turnaje čtyř zemí zúčastní také Švédky, Finky a Švýcarky. Děkujeme za skvělou reprezentaci našeho klubu.
4. třída Slovanu o víkendu získala na turnaji vítězů CCM Malé ligy v Plzni 3. místo. Celorepubliková soutěž CCM Malá liga, která se hrála od září 2023 do března 2024 pořádala o víkendu finálový turnaj, kterého se zúčastnily vítězové skupin. HC Slovan Ústí nad Labem postoupil ze své skupiny jako vítěz a postupně se utkal s HC Bílí Tygři Liberec, Wolves Plzeň a BK Havlíčkův Brod. Ve velice vyrovnaných zápasech nakonec ústeckým mladíkům uteklo stříbro o jediný gól. Součástí turnaje vítězů byly i dovednostní soutěže, kde naši čtvrťáci získali ze šesti disciplín, hned čtyři 1. místa. Dětem a realizačnímu týmu děkujeme za skvělou reprezentaci klubu a města.
Ú s t í n/L. - V letošním roce proběhne opět Hokejové soustředění mládeže 2024. Pevný termín soustředění je stanoven na 11. 08. - 16. 08. 2024.
