V posledním mistrovském souboji zvítězil Slovan nad Benátkami nad Jizerou 5:2. „Utkání se hodnotí výborně, dokázali jsme se konečně prosadit. Pro nás je to zisk důležitých tří bodů do tabulky. Vstřelili jsme nádherné góly, i když některé byly se štěstím, ale i to je k výhře potřeba. V předchozích kolech jsme dostávali laciné branky, kdy se puky odrážely k soupeři. Nyní se štěstí přiklonilo také na naši stranu, ale je to pouze jedno utkání a nic to neznamená. Potřebujeme ještě minimálně dvacet pět podobných vítězství, abychom splnili to, co máme jako předsevzetí. Čeká nás těžká sezóna, něco obdobného jsem zažil naposledy v extralize za Kladno. Museli jsme bojovat o každý bod,“ tvrdil bezprostředně po skončení klání
Zdeněk Orct.
Když hájil ústeckou svatyni Zdeněk Orct, poprvé se týmu pod vedením Jaromíra Šindela a Tomáše Mareše letos podařilo vyhrát za tři body. Gólman s číslem sedm na zádech si ale nepřipouští, že on sám by byl hlavním strůjcem první výhry, přestože kryl čtyřicet střel soupeře a jeho průměrná procentuální úspěšnost zákroků činila 95 %. „Nevnímám to určitě tak, že bychom vyhráli díky tomu, že jsem chytal já, jen to takto vyšlo. Jsme domluvení, že vyplyne ze situace, kdo bude chytat. Předchozí zápasy jsem sledoval z tribuny a snažil jsem se brankářům pomoct. Michael Petrásek i Jan Dlouhý dosud chytali výborně, hráči jim bohužel nepomáhali jako třeba ve středu mně,“ líčil skromně hokejový veterán, jenž uznal, že už není v nejlepších letech.
„Návrat pro mě byl hodně těžký po fyzické stránce. V mém věku je fyzická kondice a koleno největší problém. Jsou to věci, které mě handicapují a budou limitovat do konce kariéry. Co mě ale hodně štve, že jsem musel kvůli úsporám klubu přejít na jinou výstroj. Preferuji Vaughn, ve kterém jsem chytal patnáct let. V nové výstroji se absolutně necítím. Neříkám, že by značka Bauer byla špatná, ale pro mě je to úplně něco jiného. Když mi někdo vystřelí na lapačku nebo někam, vůbec necítím puky. Jsou brankáři, kteří chytají od začátku se značkou Bauer, například Tomáš Vokoun, i když se s ním nechci srovnávat. Nové věci jsou pro mě velké trápení,“ rozpovídal se odchovanec Litvínova, který ale s hokejem začínal v Liberci.
Nejzkušenější maskovaný muž Ústeckých Lvů dokonce připustil, že pokud by měl svou výstroj, nepustil by ve středu pravděpodobně za svá záda žádný puk. Limit zápasů, který chce v této sezóně odchytat, si nejstarší hráč kabiny nestanovil. „Myslím si, že oba góly šly na můj vrub. Kdo nikdy nechytal v brance, těžko to pochopí. U první obdržené branky mi kotouč škrtl o lapačku a následně i o rameno. Nechci to svádět na výstroj, ale možná by to dopadlo jinak, kdybych měl svoje věci. Co se druhého inkasovaného gólu týče, protihráč objel branku a nějak to tam zapadlo. Puk jsem na betonech vůbec necítil. Lidé by si museli výstroje vyzkoušet a poznat rozdíl. Jak říkám, na výstroj se nechci vymlouvat, ale štve mě to. Nestanovoval jsem si proto ani žádný limit utkání, který bych chtěl letos odchytat, protože kdyby ano, asi bych si musel výstroj vydupat. Přednost by měli dostávat více kluci. Už třetí nebo čtvrtý rok je řečené, že bych měl být třetí gólman a jen vypomáhat, protože jsou tu mladší, kteří by to měli převzít. Já bych byl rád, kdybych jim mohl pomoct a vyrostli z nich minimálně kvalitní brankáři pro první ligu,“ uzavřel Orct.
