Už podruhé v kariéře jsi dosáhl titulu mistra ČR, jaký je to pocit?
(smích) Tak samozřejmě je to příjemný, ale podruhé za sebou jsem toho moc neodchytal, takže až tak vyloženě moc jsem to neprožíval. Byl jsem rád, že se to klukům povedlo. Bylo to jiné než ve Spartě, takže jsem to malinko víc prožíval a klukům jsem to strašně moc přál. Ale jak říkám, pro mě osobně to zase až tak moc velké terno nebylo, protože já jsem v té bráně nestál.
Takže rozhodně se to liší od pocitů, které jsi prožíval při posledním titulu se Spartou v sezóně 2006/2007?
Je to tak. Tam mě mrzelo, že jsem od té sezóny měl moc větší očekávání a dopadlo to úplně jinak, taky jsem byl takovej zklamanej. Do Pardubic jsem šel s touhle pozicí, takže jsem si to užíval a klukům jsem to přál. Jako vyloženě že by pro mě titul něco znamenal, to nemůžu říct.
Lze to vůbec srovnávat s tituly mistra světa, které ostatně máš také dva?
Já bych to nesrovnával, protože třeba z mého osobního hlediska na to mistrovství světa je těch gólmanů spoustu, trenér vybere třeba dva, tři. Tam jsem byl třeba šťastnej, že jsem mezi těma gólmanama byl a tam jsem si to opravdu užíval. Byl jsem šťastnej, že můžu být součástí toho týmu i z pozice dvojky. Já to prostě nesrovnávám. Třeba v extralize, tam je mnohem větší šance odchytat to, než v třeba tom nároďáku, kdy je konkurence mnohem větší.
Je velký rozdíl extraligový a prvoligový hokej?
Tak já jsem to říkal vždycky, prostě extraliga je rychlejší a chytřejší, prostě ti hráči jsou tam trošku vyspělejší, kdežto ta první liga je taková chaotičtější, z pozice gólmana mnohem náročnější, těžší. Já si myslím, že spousta gólmanů z extraligy, když si to šlo vyzkoušet tu první ligu, tak zjistilo, že to není sranda chytat. Takže myslím, že pro gólmana je to určitě tězší. Ale hokejově je extraliga rychlejší a chytřejší.
Chytal jsi proti Brnu v první lize, teď ses proti nim postavil ve finále extraligy, vidíš u nich nějaký znatelný rozdíl?
Já to řeknu takhle, z toho mužstva, proti kterému jsme hráli finále první ligy, tak z toho týmu možná zůstali dva, tři kluci, je teď úplně jiné mužstvo. Úplně jinak poskládané, zcela jiný herní projev, takže těžko srovnávat. Ale já jsem proti tomuhle týmu chytal hned první zápas, když jsem přišel v únoru do Pardubic, a to jsme je porazili. A musím říct, že v ten moment jsem nečekal, že by Brno mohlo někdy hrát finále. Prostě to mužstvo působilo takovým nervózním, odevzdaným dojmem. A jak se ti kluci semkli, vydřeli to všechno, tam si myslím, že z nich spadl veškerý ten tlak. V Brně se vlastně tři roky toužilo po play-off a myslím si, že to bylo spíše o psychice než o herním projevu, takže to mužstvo se dokázalo semknout a dotlačilo to takhle daleko. Takže když srovnám Brno v únoru a Brno v tom dubnu, jsou to dvě úplně odlišná mužstva. Srovnávat Brno před čtyřma rokama a letos opravdu nejde.
Pro příští sezónu se připravuje rozšířená baráž – myslíš, že prvoligové celky mají větší šanci?
Tak určitě, hraje se o dvě místa, ne o jedno, takže šance se teoreticky zvětšuje. Teď tady byla dvě mužstva, Chomutov a Ústí, která měla tendenci a šanci se do té extraligy dostat. Nevím, kdo tam teď bude patřit krom Ústí k adeptům na postup, čí bude to druhé místo. Pro Ústí bude třeba větší šance, ale nevím, kdo tam bude ten další celek, zda někdo dokáže postavit v první lize takové mužstvo, aby uspělo v baráži o extraligu. Můj názor je ten, že Ústí zase bude bojovat - nevím tedy, jaký tým dokáží postavit, jak na tom Ústí bude. Ale myslím si, že to bude stejně složitý, jako to bylo doposud.
Působil jsi v Ústí téměř 4 sezóny, jak bys své působení tady zhodnotil?
Čtyři sezóny... já bych to opravil. Sice jsem tu měl smlouvu na čtyři roky, a v Ústí jsem první dva roky chytal. Takže budu hodnotit jenom tyhle dva roky. První rok finále a baráž, tam jsme nebyli daleko od cíle. Bohužel se nám ta baráž nepovedla a myslím, že tam nám to ukázalo rozdíl mezi první ligou a extraligou. Druhý rok byl pro mne vyloženě zklamání, protože tam jsme vypadli ve finále s Chomutovem, navíc v sedmém zápasu a doma. To byl zase můj osobní cíl, který jsem si nesplnil – přišel jsem dostat Ústí do extraligy, takže tam si to i trošičku kladu za vinu že se to nepovedlo, byl jsem z toho zklamanej. Ty dva roky nebyly špatný, ale to, proč jsem tam šel, se bohužel nepodařilo.
Jak to vypadá s tvou kariérou aktivního hráče?
Tak jak už jsem říkal během té sezóny, uvidím. Pokud nepřijde nějaká nabídka z extraligy, která by stála za zvážení, tak jsem připraven ukončit kariéru a věnovat se něčemu jinému. Ale uvidíme. Teď bude dovolená, prázdniny, já si užiju dětí a... prostě uvidím. Ta nabídka nevím, jaká by musela být, já se také nepoženu kamkoliv po republice. Nechávám to ještě otevřený, ale jsem připraven na to, že může nastat konec té kariéry.
V Pardubicích Ti nabídli možnost fungovat u jejich mládeže jako profi trenér, zvažuješ tuto nabídku? Umíš si sebe na takovém postu představit?
Tak já jsem o tom přemýšlel a samozřejmě, že tuto nabídku zvažuju, hodně o tom diskutujeme v Pardubicích. Já jsem nikdy malý děti netrénoval, vlastně ani nevím, co to pořádně obnáší. Jestli bych byl vůbec schopen jim něco dát a předat. Takže to je to, nad čím já teď uvažuju. Ale člověk někde začít musí. Uvidím. Je to jedna z variant, která může nastat. Třeba ty děti můžou být ještě doplnění nějaké funkce, takže uvidíme, jak to všechno dopadne. Tím, že jsem děti netrénoval a netuším, co to obnáší, musel bych do toho přímo skočit, naučit se, co ty malý děti v tomhle věku potřebujou. Já když jsem někoho trénoval, tak to byli gólmani, řekněme kolem šestnácti let a výš, kterým člověk něco řekne a oni jsou schopni to aplikovat... To umím. Ale co dát malým dětem momentálně nevím, nevím ani, co by to obnášelo.
Působil jsi v Americe, v Rusku a v obou nejvyšších ligách českého hokeje, liší se nějak výrazně podle tebe?
Já to řeknu takhle, všude byl stejnej kolotoč, blázinec. Někde se lítá, někde se řítí autobusem. A jinak je ten evropský hokej, respektivě český hokej srovnatelný. Samozřejmě tím, že se do Ruska dělají nábory z Evropy, ze zámoří, tak úroveň tam stoupá rok od roku. V Rusku je spoustu jednotlivců, a ten hokej doplňujou o spoustu technických věcí, ale individuálně. Není to prostě kolektivní výkon, ale většinou záleží na jednotlivcích. Co se týče zámoří, tak tam je to zcela jiné, včetně (když to řeknu) mentality hráčů. Je tam strašně moc hráčů, spousty farem, a vlastně tam jsou dost boje o místo. Tam si hráče ale podřídí podle toho, co potřebují. Takže třeba z nějakého technického hráče se nakonec stane vyhazovač puku. Tam je to striktně dané, jak bude hokej vypadat. Člověk už i vidí, že nastřelování na bránu se mění v technickej hokej, puky se do třetiny zavážej.
Na které působení nejradši vzpomínáš?
Asi na angažmá v Rusku, Čerepovec, Nižnij Novgorod, to pro mě byly dvě štace individuálně strašně moc úspěšný. Ač to tedy nedopadlo úplně nejlépe, tak jsem udělal dvanáct nul za sezónu. Byly to sezóny, kdy se mi strašně moc dobře chytalo, bylo tam i skvělé prostředí. Strašně moc rád na to vzpomínám.
Když se Tě někdo zeptá na Ústí, je něco, co se Ti okamžitě vybaví?
Střekov. Když bylo hezky, tak jsem vyrazil na Střekov a k Labskému údolí. Většinou svítilo i sluníčko. Sice se říkalo, že v Ústí je špína a mráz a cokoli jiného... Mně se prostě vybaví nádherný povodí Labe, údolí, výhled.
Kapitán Slovanu se stal generálním manažerem – je něco co bys mu popřál?
Já bych mu chtěl popřát, aby mu ta funkce splnila to, co od toho očekává a aby do toho co nejrychleji "zapadnul".
Měl bys nějaký vzkaz pro fanoušky Slovanu?
Chtěl bych jim vzkázat, že je samozřejmě moc frustrující, že se o to několik let snaží dostat zpátky, a nejde to. Já jsem letos zažil v Pardubicích motto "Vítězí ten, kdo věří". Musíte věřit, že se to jednou povede, zůstat věrni tomu mužstvu... i ve chvílích, kdy to třeba nejde a nedaří se.
Dušane, děkujeme za rozhovor a přejeme, ať se daří jak v soukromém, tak i v pracovním životě.
Obránkyně Slovanu Veronika Hujová a brankářka Veronika Ortová obdržely nominaci na reprezentační akci žen U16 - Turnaj čtyř zemí, který se uskuteční ve dnech 17. – 22. dubna 2024 ve Švédsku. Kromě naší reprezentace se Turnaje čtyř zemí zúčastní také Švédky, Finky a Švýcarky. Děkujeme za skvělou reprezentaci našeho klubu.
4. třída Slovanu o víkendu získala na turnaji vítězů CCM Malé ligy v Plzni 3. místo. Celorepubliková soutěž CCM Malá liga, která se hrála od září 2023 do března 2024 pořádala o víkendu finálový turnaj, kterého se zúčastnily vítězové skupin. HC Slovan Ústí nad Labem postoupil ze své skupiny jako vítěz a postupně se utkal s HC Bílí Tygři Liberec, Wolves Plzeň a BK Havlíčkův Brod. Ve velice vyrovnaných zápasech nakonec ústeckým mladíkům uteklo stříbro o jediný gól. Součástí turnaje vítězů byly i dovednostní soutěže, kde naši čtvrťáci získali ze šesti disciplín, hned čtyři 1. místa. Dětem a realizačnímu týmu děkujeme za skvělou reprezentaci klubu a města.
Ú s t í n/L. - V letošním roce proběhne opět Hokejové soustředění mládeže 2024. Pevný termín soustředění je stanoven na 11. 08. - 16. 08. 2024.
