Ústecká jednička se vrátila do brány po delší absenci, kdy její úlohu musel postupně přebrat nejdříve Zdeněk Orct, následně si první ligu zachytal i Martin Volke. První zápas po nemoci si ale zřejmě Dušan Salfický vykresloval v poněkud jiných barvách. „Návrat po nemoci jsem si představoval zcela jinak. Koneckonců, i kdyby to nebyl návrat po nemoci, představoval bych si to jinak. Zápasy jsou o proměňování šancí a Kadaň měla výborný systém. Hrála mnohem lépe, než když jsme byli u nich. Ke všemu se přidal výkon jejich brankáře a to rozhodlo. Zato my jsme dnes hráli to, co nám dovolil soupeř. Na začátku jsme sice šance ještě měli, pak ale přišla hra pěti proti třem a tam asi začalo naše trápení se. Mám pocit, že sem přijeli s taktikou dát nějaký ušmudlaný gól a ten pak bránit. A to sehráli parádně.“ Během první části nebylo v ústecké brance moc práce, pomineme-li smolnou teč obránce Kloboučka, který poslal v oslabení puk do sítě žlutomodrých. Jinak se ale nezdálo, že by Kadaň nějak zvlášť tlačila. „První třetinu jsem vyloženě prostál, v té jsem paradoxně dostal gól. Šance měli spíše ve druhé třetině, to se mi chytit podařilo. Každopádně jsem v brance dneska mrznul,“ byl po zápase Salfický doslova rozmrzelý.
Prohru s Kadaní těžko ústečtí fanoušci očekávali. Po posledních domácích výhrách, kdy se Lvi do svých obětí s chutí zakousli, najednou šelmy zkrotly v nepříliš nebezpečné a mnohdy až statické exponáty. „No, jak říkám, je to i o tom, co nám dovolí soupeř, jaké šance proměníme. Ti kluci musí vědět, jak s nimi naložit. To trochu asi podcenili, když člověk vidí prázdnou bránu, tak puk asi už vidí v síti a trochu se vytrácí důraz, koncentrace. Ale musí si podobné věci vyříkat sami. Já zase nechytil dva góly. A proto jsme prohráli.
Našim soupeřům zápas čas od času – nechci říct, že přímo sedne, ale ty zápasy jsou pořád víceméně vyrovnaný. Sice jsme dvakrát vyhráli o dost branek, ale soupeře jsme nepřestříleli nějak výrazněji, než jak to vypadalo dneska. Kdybychom dali naše šance, mohlo to skončit 4:2 a měli bychom svůj klasický výsledek. To je ovšem kdyby,“ dokázal Salfický vystihnout problémy odehraného zápasu.
Krajský hokejový kolega z extraligy posílá svou jedničku v bráně na týden pomoci švýcarskému Davosu. Během této doby se na střídačce severočeského klubu objeví právě brankář z Ústí. „Litvínov pouští Hübla do Davosu. Mně volal manažer, že Litvínov shání gólmana, bylo jejich přání, abych to byl já. Spíš bych čekal, že bude dvojku dělat nějaký litvínovský junior, nicméně je to jejich přání, ty vzájemný vztahy tady jsou, takže teď budu hrát párkrát za ně. Budu tam sice dvojka, ale je to přání klubů, tak jedu. Aspoň se podívám na extraligový hokej a stát se může cokoliv. Plnit budu to, co ode mě Litvínov očekává,“ je Salfický odhodlaný plnit své povinnosti i mimo ústecký celek.
Slovan poslední dobou váhá s papírově výrazně slabšími soupeři. Jako by Ústečtí v zápase s Kadaní pozapomněli na svou domácí střeleckou fazónu a herně zabředli do prvoligového průměru. „Venku se nám příliš nedařilo, doma jsme zatím většinou vyhrávali. Každý si to horší období někdy vybere, Chomutovu se to stalo například na začátku. Věřím, že potrénujeme a bude to opět dobré. Nevěřím tomu, že mužstvo, co tady je, by se dvakrát za sebou takhle trápilo. Psychická síla tu podle mého je. Snad budeme opět vyhrávat, jiné východisko nemáme,“ optimisticky zvolává oblíbenec publika.
V brance Ústí se od začátku sezony vystřídali na různě dlouhou dobu již tři gólmani. Nejdéle v ní působil právě Salfický, ovšem jako jediný zatím nedokázal vychytat zápas, v němž by ani jednou neinkasoval. Nevyčítají mu to z legrace spoluhráči? „Zatím jsem si nic nevyslechl, ale možná se toho ještě dočkám… Ne, snad ne. Co jsem cítil, tak kluci byli snad rádi, že jsem se vrátil. Čisté konto je spíš má záležitost, prostě si to musím vychytat. Ono to potěší, zvedne sebevědomí mužstva. Řeknou si – jde mu to, čape ty góly. Musím na tom zamakat.“
Lev s číslem 72 na dresu chyběl delší dobu, než se na obyčejnou virózu sluší. Proto téma rozhovoru muselo zabrousit i k jeho poměrně delší zdravotní indispozici. „Nebyla to obyčejná viróza, měl jsem zánět průdušek, bral jsem čtrnáct dní antibiotika. Dokonce tam bylo podezření na zápal plic. Naštěstí se to nepotvrdilo. Před týdnem jsem dobral antibiotika, snad to už bude dobré. Třínedělní výpadek hráč určitě cítí. Sice se to během té doby nezapomene, ale spíš chybí potřebný cit, potřebná pohoda. Ještě tomu něco chybí,“ objasnil stav svého zdravotního stavu Salfický.
Klíčovým mužem zápasu byl v dresu žlutomodrých barev Jan Klobouček, kterému se podařilo jako jedinému z týmu Slovanu vstřelit branku. „Nastoupili jsme do zápasu vlažně a nebyli tak agresivní, jako v minulých zápasech. Pak jsme se do utkání těžko dostávali, to se nám podařilo až v závěru. Už jsme to nestačili stáhnout, navíc jsme nevyužili přesilovky. Hosté ano a výborně jim chytal gólman,“ byl si obránce vědom soupeřových kvalit.
Do zápasu ovšem zasáhl i poněkud nešťastně, když asistoval prvnímu gólu Kadaně. Lehce nepřehlednou situaci, která znamenala vedení soupeře, se pokusil trochu rozkrýt. „Bylo to po teči, hráli jsme oslabení tři na pět a já jsem chtěl zachytit přihrávku, která šla skrz brankoviště. Dal jsem do ní nohu, jenže se mi puk odrazil od špičky do brány,“ objasnil Klobouček jeden z krůčků ke ztrátě zápasu.
Podobná smolná událost se jistě podepíše na psychice hráče, potažmo celého mužstva. Má na její zlepšení Klobouček nějaký recept? „Jede se dál, mužstvo by muselo mít za sezonu takových receptů, že by z toho byla celá knížka. Je to hokej, je to sport, nedá se z toho dělat tragédie,“ snažil se být optimistou zkušený ústecký bek. V rozhovoru přišla řada i na nyní časté výměny hráčů, které klub půjčuje převážně do extraligy, na druhou stranu nechává hrát dravé ústecké mládí. „Myslím, že je to určitě dobře. Mladí hráči se vyzkouší, rozehrají v A mužstvu v první lize, pro ty, co odešli na hostování, to bude zase herní zpestření a nemyslím si, že zrovna teď je nejdůležitější část soutěže. Samozřejmě, body sbírat chceme, ale nejdůležitější bude závěr soutěže,“ snažil se Klobouček na závěr uklidnit ústecké příznivce.
Obránkyně Slovanu Veronika Hujová a brankářka Veronika Ortová obdržely nominaci na reprezentační akci žen U16 - Turnaj čtyř zemí, který se uskuteční ve dnech 17. – 22. dubna 2024 ve Švédsku. Kromě naší reprezentace se Turnaje čtyř zemí zúčastní také Švédky, Finky a Švýcarky. Děkujeme za skvělou reprezentaci našeho klubu.
4. třída Slovanu o víkendu získala na turnaji vítězů CCM Malé ligy v Plzni 3. místo. Celorepubliková soutěž CCM Malá liga, která se hrála od září 2023 do března 2024 pořádala o víkendu finálový turnaj, kterého se zúčastnily vítězové skupin. HC Slovan Ústí nad Labem postoupil ze své skupiny jako vítěz a postupně se utkal s HC Bílí Tygři Liberec, Wolves Plzeň a BK Havlíčkův Brod. Ve velice vyrovnaných zápasech nakonec ústeckým mladíkům uteklo stříbro o jediný gól. Součástí turnaje vítězů byly i dovednostní soutěže, kde naši čtvrťáci získali ze šesti disciplín, hned čtyři 1. místa. Dětem a realizačnímu týmu děkujeme za skvělou reprezentaci klubu a města.
Ú s t í n/L. - V letošním roce proběhne opět Hokejové soustředění mládeže 2024. Pevný termín soustředění je stanoven na 11. 08. - 16. 08. 2024.
