Jaký vůbec byl malý Milan? „Nebyl svatý, to ne. Průšvih občas nějaký udělal, poznámku přinesl, ale nic velkého. Ani po stránce kázně ani učení s ním nebyly problémy. Co jsme mu řekli, se snažil udělat. V pubertě to samozřejmě bylo trochu těžší. Ale jinak do dneška, když se s ním bavím, když už nic aspoň se nad tím, co řeknu, zamyslí a neřekne: Vlez mi na záda. To ne.“
Trochu podobná situace, již Ústečané zažili v letošní baráži. „Nevěřil bych, že letos spadnou. Tři noci jsem nemohl spát, že to takhle dopadlo, Byl jsem úplně hotový. Pocity jsou podobné jako tenkrát, i když hokej je jiný, rychlejší. Psychicky však stejně náročný, možná nynější baráž o sestup je přeci jen o něco horší. I tenkrát jsme moc postoupit chtěli. Být tu dva tři hráči navíc, mohlo se to povést. Ale už je to dlouho a moc si to nepamatuju, ale byly to vyrovnané zápasy. Jen vzpomínám, že jsme hráli pět a tři. Gól nedali a z protiútoku naopak inkasovali. No, nepovedlo se.“ Podobně jako letos.
„Sledoval jsem všechny zápasy mimo play out. To jsme byli v Americe, navíc v těch utkáních o nic nešlo. Soupeřili s juniory, výsledky nešly brát vážně. A závěr? To pro mě bylo obrovské zklamání. Vyřazení sedmi hráčů, naprosto nepochopitelné v této chvíli. Podezírat je z nekalých způsobů. Spoustu z nich znám a vím, že by to neudělali. Bez nich se to nedalo uhrát a dopadlo debaklem a sestupem do první ligy. I když myslím, že klíčový byl čtvrtý zápas v Boleslavi, kdy otočili z 0:2 a za stavu 3:2 jel Čali sám na branku . Kdyby to býval proměnil, bylo by 2:2 na zápasy a vše mohlo dopadnout jinak. Před baráží jsem byl přesvědčen, že je v klidu přejedeme. Byl jsem se na ně i podívat a musel jsem konstatovat, že jsme měli o dost silnější kádr. Na ledě to však byla věc psychiky, než že bychom na ně hokejově neměli,“ rozebral ústeckou sezonu fanoušek Hejduk starší.
Sám po skončení aktivní kariéry v Ústí trénoval. „Začal jsem s dorostem. Pak jsem udělal trenérskou jedničku. A vedl středisko mládeže. Na trénování mám dobré vzpomínky.“ Avšak syna téměř nikdy v týmu neměl. Jen na zahradě mu připravoval branku, do níž Milan pálil puky.
Na žákovských turnajích byl častokrát nejlepší střelec. Do mladšího dorostu působil v Ústí. Pak odešel do Teplic. „Začal tu totiž mít problémy s trenéry. Já trénoval Teplice, které tehdy měly lepší mužstvo. A na mě tu měli blbé kecy, Milan to nechtěl poslouchat. Doma brečel, i když ne přede mnou, ale manželka mi to pak říkala. V Teplicích měl klid..Vyhrál bodování v dorostu. Pak šel do Pardubic. Kdyby zůstal tady, tak nevím, jak by vše psychicky snášel. Poměry byly všelijaké. Ale třeba by se taky prosadil…“
Hejduk nikdy neohromoval fyzickými parametry. „Byl mrňavý. Po deseti kolech vedl bodování. Dostal se do výběru šestnáctky, ale po dvou dnech ho poslali domů. Že je malý. Přijel domů a brečel. Já mu říkal: Nic si z toho nedělej a dokaž jim, že to umíš. Uvidíš, že se vše v dobré obrátí. Přidal v tréninku. Všichni pak říkali, co si s ním udělal, on maká jak bláznivej… No a na další turnaj ho už vzali. Byl nejlepší střelec a pak už se objevoval pravidelně,“ usmívá se Hejduk starší při vzpomínkách na začátky syna v mládežnických reprezentacích.
Tepličtí junioři ale spadli. Věděli jsme, že tam nemůže být jestli chce hrát pořádný hokej. Zkusil se prosadit v Pardubicích, jejichž dorost tenkrát vedl Josef Paleček. „Na prvním tréninku bylo snad 50 hráčů. Říkali jsme si to snad nebude ani hrát, to nebude sranda, ale pak patřil mezi nejlepší. Měl štěstí, že jeho babička tam bydlela sama. Bydlel u ní a byl pod nějakým dozorem. Byl rozumný, nebyly s ním problémy. Ona byla ohromným fanda hokeje. Už když já jsem hrával. Když jsme prohráli, vynadala nám. Její manžel dělal na zimáku. Milanovi pak vyvářela, starala se o něj. Měl zázemí. Kdyby byl na inrtru, mohl sklouznout. V zimě jsme jezdili za ním. V létě zase každý týden on. Vlakem, autobusem,“ vypráví Milanův otec.
„Vůbec byl dobrý student. Chodil na v Ústí na 26. ZŠ. Dobře se učil, nebyl problém ho uvolňovat. Já dělal na zimáku, nebyly potíže pro něho jezdit. Pak šel na gympl na Stavbařku, pak do Pardubic. Tam se jim nelíbilo, že nebude skoro chodit do školy, Nakonec tam otevřeli sportovní gympl a nakonec skončil tam. Na základce neměl potíže, nemusel se učit. Na gymplu už neměl valné známky. Třeba z matiky byl třikrát v škole. Učitelka říkala: To nemůže umět. Dohodli jsme se, aby ho nějak prozkoušela. A nakonec bylo překvapená. Před maturitou se učil. A udělal ji v klidu. Říkala, že všechno uměl.“
Hejduk je trochu rarita. V Česku hrál nejvyšší soutěže jen v Pardubicích, za mořem pak jen v Coloradu. „Někdy před dvěma lety se spekulovalo, že by ho mohli vyměnit. Líbí se mu tam. Pod horami, navíc více sluníčka jak na Floridě. Zvykl si, našel spoustu známých. Když mu jiné kluby nabízeli lepší podmínky, nechtěl měnit.“
Vrátí se vůbec zpět do Čech, do Ústí? „Dvojčata začnou a rok chodit do školy. Není rozhodnutý. Já mu říkám nespěchej. Ale spíš si myslím já že se nevrátí. Třeba by mohl dělat něco pro klub, skauta… Nevím. Jen tak mě napadlo,“ rozmýšlí Hejduk starší.
A jak mu pomohl Patrick Roy?
„Na jeho prvním kempu v zámoří se deset kluků pralo o dvě volná místa v týmu a v té době řekl Roy do novin, že Milan se mu líbí. Těžklo říct, jestli mu právě tohle pomohlo, ale Roy měl Coloradu slovo…“
„A víte, že měl rád Theorena Fleuryho. Také byl menší postavy. Dokonce si ho psal na hokejku. A nakonec se sešli dokonce na společném pokoji při jeho angažmá v Coloradu,“ prozradil Hejduk na svého syna.
Góly Milana Hejduka než odešel do zámoří:
| 1982 – 83: | elévové B (Ústí nad Labem) | 14 branek |
| 1983 – 84: | elévové A (Ústí nad Labem) | 40 branek |
| 1984 – 85: | elévové A (Ústí nad Labem) | 161 branek |
| 1986 – 87: | mladší žáci (Ústí nad Labem) | 144 branek |
| 1987 – 88: | starší žáci (Ústí nad Labem) | 78 branek |
| 1988 – 89: | starší žáci (Ústí nad Labem) | 166 branek |
| 1989 – 90: | dorost (Ústí nad Labem) | 45 branek |
| 1990 – 91: | dorost (Ústí nad Labem) | 45 branek |
| 1991 – 92: | dorost (Teplice) | 135 branek (vyhrál bodovaní dorostu v republice) |
| 1992 – 93: | junioři (Pardubice) | 38 branek (stříbro v extralize juniorů) |
| 1993 – 94: | přeřazen do A mužstva (Pardubice) | 37 branek (extraliga: stříbro, nejlepší nováček) |
| 1994 – 95: | Pardubice | 38 branek (celkem) |
| 1995 – 96: | Pardubice | 40 branek (celkem) |
| 1996 – 97: | Pardubice | 33 branek (v mistr. utkáních) |
| 1997 – 98: | Pardubice | 26 branek (v mistr. utkáních) |
Obránkyně Slovanu Veronika Hujová a brankářka Veronika Ortová obdržely nominaci na reprezentační akci žen U16 - Turnaj čtyř zemí, který se uskuteční ve dnech 17. – 22. dubna 2024 ve Švédsku. Kromě naší reprezentace se Turnaje čtyř zemí zúčastní také Švédky, Finky a Švýcarky. Děkujeme za skvělou reprezentaci našeho klubu.
4. třída Slovanu o víkendu získala na turnaji vítězů CCM Malé ligy v Plzni 3. místo. Celorepubliková soutěž CCM Malá liga, která se hrála od září 2023 do března 2024 pořádala o víkendu finálový turnaj, kterého se zúčastnily vítězové skupin. HC Slovan Ústí nad Labem postoupil ze své skupiny jako vítěz a postupně se utkal s HC Bílí Tygři Liberec, Wolves Plzeň a BK Havlíčkův Brod. Ve velice vyrovnaných zápasech nakonec ústeckým mladíkům uteklo stříbro o jediný gól. Součástí turnaje vítězů byly i dovednostní soutěže, kde naši čtvrťáci získali ze šesti disciplín, hned čtyři 1. místa. Dětem a realizačnímu týmu děkujeme za skvělou reprezentaci klubu a města.
Ú s t í n/L. - V letošním roce proběhne opět Hokejové soustředění mládeže 2024. Pevný termín soustředění je stanoven na 11. 08. - 16. 08. 2024.
