Nicméně prestiž vašeho současného statutu je bezesporu větší.
Určitě. Ale ta prestiž patří i městu a lidem, kteří se kolem ústeckého hokeje pohybují.
Před necelým rokem začalo mužstvo přípravu s dvanáctkou hráčů. Pomyslel jste vůbec na extraligu, když jste se podíval na to torzo, které zbylo po baráži?
Po loňské sezoně jsem se musel rychle dostat z určité deprese, která na mě padla po neúspěšné baráži se Vsetínem. Podobné stavy může člověk zahnat především prací. S Pavlem Hynkem a Vladimírem Evanem jsme v té době začali pracovat na týmu. Jsem moc rád, že se nám podařilo poskládat mužstvo, které zas bylo o něco silnější a které dokázalo uspět.
Bylo těžší vybudovat ten kádr než rok předtím?
Každá sezóna je specifická a v určitých ohledech těžší a v jiných zase lehčí. Určitě to nebylo nic jednoduchého, ale mnohem horší by samozřejmě bylo, kdybychom letos nepostoupili.
Základní část se od loňské podstatně lišila. O špici nakonec bojovalo pět týmů, z kterých po 52 kolech vyšel nejlépe Hradec Králové. Bylo to pro vás velké překvapení?
Nikdo z nás asi nečekal, že soutěž bude takhle vyrovnaná. Určitě klobouk dolů před tou čtveřicí týmů, s kterou jsme se utrhli. O něčem také svědčí to, že se prvních pět mužstev dostalo přes sto bodů. Na druhou stranu zase letošní zápasy nemohly skončit remízou tak jako loni, což hrálo svou roli. Ta kvalita byla rozprostřená mezi prvních pět mužstev, což vytvářelo velký konkurenční potenciál. Že ze základní části vzejde jako vítěz Hradec Králové bych asi před sezonou nedokázal odhadnout. Spíš jsem očekával, že to bude Mladá Boleslav nebo my, protože jsme byli médii před soutěží favorizováni.
Pomohlo nějak Slovanu, že o špičku tabulky měl narozdíl od loňského ročníku s kým soupeřit?
Samozřejmě, že pokud je špička ligy konkurenceschopnější, tak to vyvolává určitou hnací sílu a motivační potenciál, který třeba v loňském ročníku mohl někdy chybět. Určitě to Slovanu, respektive mužstvu pomohlo.
Z jakého z vedoucích mužstev jste měl největší respekt?
Respekt samozřejmě panoval směrem ke všem týmům. O něco větší jsme ho možná měli k Mladé Boleslavi, protože ta posílila opravdu velice výrazně. Ale všechny týmy byly vybaveny hokejově i motivačně velice dobře. A pokud chcete zvítězit v play-off, potažmo vyhrát 1.ligu, musíte stejně porazit úplně všechny.
Přestupová bomba letos vybouchla právě v Mladé Boleslavi, kam v prosinci přestoupil Richard Král. Uvažoval jste o podobném nákupu?
Ne, neuvažoval.
Jak to na vás zapůsobilo, když jste se o přestupu Krále dozvěděl? Nebyl jste trochu nervózní?
Nervózní jsem nebyl. Kdyby člověk měl být nervózní z každého jména, které získá konkurence, tak bychom se tu neustále klepali. Ale pochopitelně jsme zbystřili, protože Richard Král byl, je a ještě bude vynikající hokejista, který má za sebou špičkovou kariéru. V letošním ročníku to byla co do hráčské kvality nejvýraznější osobnost 1. ligy.
Na přelomu ledna a února se Slovan ocitnul v herní krizi, která vyvrcholila odvoláním trenéra Hynka. Jak dlouho jste o tomto kroku přemýšlel?
Vyplývalo to ze spousty faktorů, které jsem dlouho hodnotil. Mělo to dlouhodobější charakter. V době, kdy k tomu odvolání došlo, to bylo z mé strany ryze pragmatické a rozhodné řešení s vědomím, že tíha odpovědnosti celé situace padala na mne. Je to za námi, už bych se k tomu nechtěl vracet. Pavel Hynek tu zastal spoustu práce, o tom se nikdo nepře. Jak jsem řekl, je to pryč, nehledě na to, že v obdobné situaci se mohu ocitnout já, Vláďa Evan nebo kdokoliv, kdo se v hokeji pohybuje. Takový je prostě hokejový chleba.
Vladimír Evan měl plnou důvěru od první chvíle nebo jste uvažoval ještě o jiném trenérovi?
Vladimír Evan měl plnou důvěru od první chvíle, o nikom jiném jsem nepřemýšlel. Ta funkce mu byla nabídnuta, on chytil příležitost za pačesy, a já jsem za to rád.
Stejně jako loni Slovan několikrát zakopnul s týmy ze spodních pater tabulky. Vysoko prohrál v Kadani, v Prostějově a prohrál i v Havlíčkově Brodě. Zaujal jste k tomu nějaké vnitřní stanovisko?
K těmto klopýtnutím jsem začal přistupovat až flegmaticky. Manažer i trenér se mohou stavět na hlavu, ale pokud to hráčům nejde nebo nechtějí, tak s tím nic nezmohou. Je to další věc, která je pro mě minulost. Nechci se k tomu vracet, nechci to analyzovat ani hledat viníky. Důležité je, že i přes tyto klopýtnutí jsme to dotáhli do extraligy, a to je zásadní.
Prvním vrcholem play-off byla série s Mladou Boleslaví. Ve všech utkáních Ústí prohrávalo a všechny dokázalo otočit. V této souvislosti hovořil Vladimír Evan o obrovské vnitřní síle mužstva, která se proti Boleslavi projevila. Myslíte, že to byla právě ta vnitřní síla, která mužstvu chyběla v loňské baráži?
Vnitřní síla mužstva byla určitě větší než loni. Hráči prokázali obrovský morální charakter a osobní statečnost. Nejdůležitější bylo, že naši hráči to opravdu chtěli. Byla tu špičková parta, což byla další věc, která vedle té morálky a statečnosti rozhodla.
Takže letos to srdce nechybělo?
To určitě ne.
Dokázal jste si vy osobně představit lepší konec sezony, než finále s Chomutovem na pět zápasů, kdy se rozhodující utkání o extraligu hrálo v Ústí?
(úsměv) Já se přiznám, že mi bylo jedno, jakým způsobem bychom 1.ligu vyhráli. Na druhou stranu to byl nejkrásnější konec a vlastně i začátek, který mohl být. Pohár jsme zvedli nad hlavu v Ústí, všichni to tu viděli, bylo to úžasné. Byla to obrovská satisfakce pro mě, pro lidi z managementu, hráče, fanoušky, pro celé Ústí, právě za ten minulý rok. Těžko to vyjádřit slovy, bylo to fantastické.
Po loňské baráži jste hovořil o obrovské fyzické a psychické vyčerpanosti. Dá se ta zátěž srovnat s tím, co jste prožíval letos ve finále?
Pocity jsem měl v podstatě obdobné. Ale letos jsem se hodně dlouho snažil neprožívat to takovým způsobem, protože když člověk nemá možnost zasáhnout do hry, tak je to o zdraví. Ve čtvrtém zápase v Chomutově se mě po první třetině zhostil pocit beznaděje, kdy mi na mysl vytanuly vzpomínky z prohrané baráže a všechno to špatné, co už jsem jednou prožil. Moc jsem si přál, aby to tak znovu nedopadlo a naštěstí to vyšlo.
S trochou nadsázky předpokládám, že prodloužení čtvrtého zápasu jste musel strávit téměř v bezvědomí.
Přiznám se, že pod větším psychickým tlakem jsem byl po té první třetině. Absolutně nám nevyšla, z naší strany to bylo hodně odevzdané. A vzhledem ke stavu série jsem měl opravdu strach. Když jsme pak šli do prodloužení, tam už to bylo vabank. Pak jsem ale z mužstva začal cítit takovou zvláštní sílu a energii. Když nakonec padnul vítězný gól, byla to ohromná radost.
Poslední finále před ústeckými tribunami se Slovanu povedlo náramně. Vy jste během oslav na ledě popadnul pohár a doslova jste s ním upaloval směrem ke kotli, kde jste pak pokleknul. Dala se z toho tušit jasná symbolika.
Já si ústeckých fanoušků a fanklubu nesmírně vážím. Spousta z nich si pamatuje můj příchod ke klubu a drželi mi palce. Tou symbolikou jsem chtěl dokázat, že si jich klub váží. Měl jsem obrovskou chuť jim ten pohár co nejvíc přiblížit, proto jsem běžel přes celé hřiště. Tím pokleknutím jsem jim vzdal hold, protože si jich vážíme stejně jako všech fanoušků ústeckého hokeje, kteří nás hnali celou sezonu kupředu.
Následné oslavy byly určitě z nejbouřlivějších ve vašem životě.
Byly to oslavy, které člověk zažije jednou za život. Možná i vícekrát, ale pro mě to bylo poprvé. Byly úžasné. Já si to užil bezprostředně na ledě, pak druhý den a poté i na Mírovém náměstí. Současně jsem však začal myslet na další sezonu. Pro nás skončila soutěž 16. dubna, kdy už má spousta extraligových týmů uzavřené soupisky. Je hrozně málo volných hráčů, takže jsem musel okamžitě začít pracovat na nové sezoně. Osobně musím říct, že jsem si to užil špičkovým způsobem, ale ne dlouho.
Je tu nějaký hráč, kterého byste chtěl vyzdvihnout a vyjádřit mu dík?
Jako osobnost týmu bych zmínil Milana Antoše. V médiích proběhlo, že do Ústí přišel díky osobní intervenci Pavla Hynka. Já bych to chtěl konečně opravit. S Milanem jsem byl ve styku už tři roky předtím, než jsme ho přivedli. Když jsem poprvé zmínil Milanovo jméno spojené s Ústím, to bylo v květnu 2005, tak i Pavel Hynek zastával ohledně jeho možného příchodu spíš skeptický postoj. Milan odvedl obrovský kus práce v kabině i na ledě a je to osobnost, která týmu pomohla a dovedla ho tam, kam jsme všichni chtěli.
A je někdo takový z nových tváří, které se letos objevily v týmu?
Velikým a příjemným překvapením je pro mě odchovanec Honza Kloz. Musím samozřejmě vyzdvihnout Tomáše Micku a Róberta Liščáka. Ale máme radost z Honzy Kloze. Je to hráč, který na extraligu má. Pokud na sobě bude pracovat jako doposud, tak to dotáhne hodně daleko.
Lze srovnat okolnosti příchodu Petra Přikryla a Romana Málka, o němž jste prohlásil, že jste nikdy předtím nevyjednal těžší přestup?
Ne. U Romana to bylo velmi specifické. V jeho případě šlo o osobní jednání a vzájemné sympatie. Já jsem byl moc rád, že nám Roman mohl pomoci. Finální rozhodnutí bylo na něm. I když to nakonec loni nedopadlo, tak mu chci poděkovat, protože se stal jednou z ikon, které se v našem klubu objevily.
Petr Přikryl také ukázal během play-off veliké kvality, takže s jeho prací určitě převládá spokojenost.
S Petrem Přikrylem počítáme i nadále stejně jako s Jirkou Zikmundem. Petr dostane šanci chytat extraligu. V podobné situaci již byl a nevyšlo mu to. Nicméně my jsme připraveni mu tu šanci dát a záleží na něm, jak se s ní popere. Petr je velice pracovitý brankář. Musí jen trochu zapracovat na psychice, ale věřím, že to nebude složité. V extralize bude jiný tlak než v první lize. Jsem přesvědčen, že na to má a že to dokáže.
Překvapil vás Jiří Zikmund, jakým způsobem zachytal v pátém finále?
Jirka byl výborný, to je muž bez nervů. Sám mi řekl, že je to pro něj zadostiučinění za těch několik let kdy v klubu působí, a že je rád, že to vydržel. Jemu se tu vždycky moc líbilo. Podle mého je to nedoceněný brankář, o čemž mluvil i Petr Přikryl v jednom rozhovoru. Jirka Zikmund si také zaslouží být v extraligovém týmu.
Jak moc vás mrzí odchody patrně klíčových hráčů Tomáše Micky a Jakuba Grofa?
Osobně mě to samozřejmě moc mrzí. Z profesionálního hlediska je to prostě realita. Oběma klukům přeji hodně štěstí a věřím, že oba se budou ve své kariéře posouvat dál. Jsem také rád, že ji nastartovali v Ústí. A osobně si myslím, že pokud Tomáš Micka bude pokračovat v dosavadních výkonech, tak je do dvou let v reprezentaci.
Způsob odchodu Tomáše Nádašdiho, který byl také velmi platným hráčem a který podepsal ještě před play-off Kladnu, ve vás musí vzbuzovat veskrze negativní emoce.
I když to chápu, tak se k tomu nebudu vyjadřovat.
Jak byste charakterizoval nákupy, jakými byli Michal Fikrt a Jakub Hulva, kteří se nedokázali prosadit?
Na Michala Fikrta vlastníme práva, Jakub Hulva tu byl na hostování. Oba měli špičkový začátek sezóny. Michal pak ale chytal se zraněným ramenem, nikomu to neřekl a to se také podepsalo na jeho výkonnosti. Michal později dostal nabídku z Běloruska, na kterou uslyšel. Letos o něj mají opět v Bělorusku zájem. Za to jsme rádi, protože se může vychytat a získat zkušenosti. Až se vrátí, tak tu šanci může dostat. S Jakubem to je ukončené, po hostování se vrací zpátky.
Můžete říci o okolnostech odchodu Marka Ivana více, než jste uvedl dříve v médiích?
To, co se objevilo na diskuzním fóru klubu o jakýchsi finančních pochybnostech ze strany Marka Ivana, jsou jen spekulace a pravdu se již nikdo nedozví. Důvod jeho odchodu se týkal především jeho sportovního výkonu, který v posledních zápasech, zejména s Mladou Boleslaví, připomínal sabotáž.
Sabotáž v jakém slova smyslu?
V prvním zápase proti Boleslavi zavinil dvě branky. Jeho nechtění hrát bylo evidentní.
V dubnu ani v květnu se nebudou nové hráčské posily shánět lehce. Zeptal bych se vás na případný příchod Jana Čalouna, o kterém se jako o nové posile v poslední době hodně hovořilo.
S Honzou Čalounem jsem dva roky v kontaktu. Měli jsme teď spolu krátký oběd, než odjel na dovolenou. Je to otevřená otázka. On má několik nabídek. Pro mě je určitou ctí, že označil Ústí jako jeden z klubů, od kterých dostal plnohodnotnou nabídku. To je pro nás důležitá skutečnost. Podle mých informací chce vše vyřešit po dovolené, z které by se měl vrátit 12. května. Já doufám, pevně věřím a přeju si, že se rozhodne pro svou srdcovou záležitost, tedy pro Ústí nad Labem. Osobně pro jeho příchod udělám maximum. (úsměv)
Jsou v současné době rozjednání jiní hráči kalibru Jana Čalouna?
To určitě ne. Jan Čaloun je olympijský vítěz. Mám rozjednáno něco na Slovensku. Nepředpokládám, že budeme jednat s hráčem formátu Jana Čalouna. Co se týče dalších hráčů, tak ještě nic není na papíře. Já se nechci dopustit chyb jako minulý rok, kdy jsme deklarovali určitá jména a potom nám je konkurence přetáhla. Já se k tomu letos chci stavit profesionálně, i když to někomu nemusí být příjemné, protože fanoušci čekají nějaké posily. Tenhle tým má z větší části na to, aby hrál extraligu. Doplnění týmu bude nejvýše o šest jmen. Jakmile budou další hráči podepsaní, tak se to fanoušci dozví.
Letos začínáte z pochopitelných důvodů stavět tým ještě později než loni. Je to náročnější sehnat nějaká kvalitní jména?
Rozhodně. Je tu určitá absence sportovního manažera. Já ale v Česku nevidím člověka, který by u nás tu práci mohl začít okamžitě vykonávat. Měl by to být člověk, který zná zdejší klima a hráčský trh. Nezbývá mi nic jiného než ten tým postavit společně s trenéry sám. Nicméně ctím ideu, že trenér musí daného hráče chtít, případně znát.
Jinými slovy se klub sportovního manažera v nadcházející sezoně nedočká?
Tak může se jméno objevit, ale já někoho takového prostě nevidím. To je ale realita. Vyplývá to z té větší odpovědnosti, o které jsem hovořil na začátku.
A nemyslíte si, že sportovní manažer je u extraligového celku potřeba?
Do budoucna určitě. Já se budu snažit na tom intenzivně pracovat.
Letos byla APK znovu vidět. Nejdříve rozhodovala o uzavření extraligy, které by platilo od příštího roku. Na tom se APK nedohodla a později dokonce zrušila nutnost zaplatit za extraligovou licenci 25 milionů korun. Jak jste vnímal tato dvě rozhodnutí?
Výsledek jednání o uzavření extraligy jsem kvitoval já i ostatní manažeři 1. ligy a myslím si, že i celá hokejová veřejnost. Zrušení platby za licenci jsem samozřejmě přivítal. I když těch 25 milionů byla hodně hypotetická částka. Jestli si někdo myslí, že jsme měli ty peníze na účtu, a že byly připraveny na nákup licence, tak se zbláznil. Jedná se o obrovskou sumu peněz, kterou by firmy musely uvolnit, abychom s ní mohli disponovat. My jsme tu částku měli předjednanou se společnostmi, které měli zájem zapojit se do participace s klubem. Samozřejmě jsme rádi, že jsme tuto obrovskou sumu peněz nemuseli shánět.
Jaké to je, být nyní součástí APK, tedy subjektu, který měl naprosto odlišné zájmy než ty, které jste vy hájil několik posledních let a s kterým jste byl často v konfrontaci?
Já bych neřekl, že jsme byli v nějaké konfrontaci. Všechno to plynulo spíše z horší komunikace a pochopitelně z hájení odlišných zájmů. Dneska to chápu. Jako nováček dění v APK bedlivě sleduju. Máme za sebou první valnou hromadu APK, kde jsem sbíral první informace a nasával klima vrcholového hokeje. Náš klub je tedy členem APK a generální manažeři, potažmo prezidenti extraligových klubů mají v APK jeden hlas.
V médiích se objevila zpráva, že se v APK bude probírat problematika Vsetína a jeho finanční stav. Je tato otázka v APK na pořadu dne?
Je, ale mně absolutně nepřísluší se k tomu vyjadřovat.
Dokážete už nyní, dva týdny po přípravách na sezonu v extralize, říci, zda vaše práce na postu generálního manažera bude náročnější?
Určitě. Bude daleko náročnější, těžší a složitější. Jednoznačně to vyplývá z faktu, že O2 extraliga je nejvyšší soutěž jednoho z národních sportů.
Již loni jste avizoval, že se oddělení marketingu posílí. Přemysl Zeman tuto funkci zastává i nadále sám. Přesto už by do nadcházející sezony bylo na místě, aby se marketingové oddělení klubu rozšířilo.
V současné době už jednám s člověkem, který by se k panu Zemanovi přidal. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet, protože nyní jsou nejzásadnější noví partneři a permanentní vstupenky.
Extraliga v Ústí je nepochybně lákadlem pro nové sponzory. Už máte v současné době jasno o novém generálním partnerovi ústeckého hokeje?
Úplně jasné to zatím není. Ale bude se rekrutovat ze společností v ústeckém regionu. Všechno by mělo být dojednané v srpnu, kdy to samozřejmě patřičně oznámíme a poskytneme dostatek informací.
Může se s novým generálním partnerem změnit název klubu?
To je předčasné a bude se to vyvíjet v rámci jednání.
Zaznamenal jste po vyhraném finále zvýšený zájem případných sponzorů?
Určitě. Není to nijak extrémní, ale jsou tu společnosti, které do 1. ligy nechtěly nebo nemohly dát ani korunu. Teď se mi ozývají a to je dobře.
Dokážete odhadnout, nakolik se navýší rozpočet klubu?
Měli bychom se pohybovat kolem 60 až 70 milionů. To je dneska extraligový průměr.
Nepřijde vám nyní krok Drinks Union pojmenovat stadion v Mladé Boleslavi Zlatopramen Aréna nešťastný, když se extraliga bude hrát v Ústí?
Značka Zlatopramen a Drinks Union je a vždycky byly partnery ústeckého hokeje. Nicméně dnes je jasně a zásadně vidět, že je škoda, že značka Zlatopramen není v názvu ústeckého zimního stadionu. V O2 extralize jsou zásadní podmínky pro partnery a vzhledem k tomu, že hlavním partnerem O2 extraligy je Budějovický Budvar, tak další pivo je trpěno jenom jediné, a to v Plzni. Kdybychom měli uzavřenu obchodní smlouvu na značku Zlatopramen v názvu stadionu, tak naše výchozí pozice pro jednání s BPA (výhradní marketingový partner Asociace profesionálních klubů ledního hokeje a dlouhodobý držitel centrálních marketingových a TV práv na extraligu ledního hokeje – pozn. autora) by byla rozhodně lepší.
Chystáte směrem k hokejové veřejnosti nějaké výrazné kroky?
Určitě chceme zlepšit komunikaci a zaměřit se na budování image klubu. Město má v plánu zlepšit přístupovou cestu k pokladnám, kde je rozbitý asfalt, a další investiční záležitosti. Nyní se intenzivně jedná, jak bude pokračovat rekonstrukce stadionu, aby se zlepšilo zázemí diváků. Turnikety jsou také na pořadu dne, ale nevím, jestli se nám to do začátku sezony podaří, protože ten systém obnáší spoustu nových prvků.
Máte představu, kdy by měla být dokončena rekonstrukce vnějšího plášťě stadionu?
To je otázka opět na město. Já mám zprávy, že další fáze bude pokračovat na jaře 2008.
Vyhovuje vám formát, který se prohlasoval na APK, že o nejvyšší soutěž se utkají poslední dva celky z extraligy a vítěz 1. ligy, přičemž z nich vzejde pouze jeden postupující?
V médiích se sice objevilo, že už je to schválené, ale je to pouze jeden z návrhů, který se bude teprve schvalovat. V této souvislosti bych chtěl říct, že mám čest tu ve středu 16. května hostit Valnou hromadu APK, která bude v Ústí nad Labem jednat o dalších podmínkách a záležitostech nové extraligové sezony.
Jaký si kladete cíl do příští sezony? Je ambicióznější, než se pokusit setrvat v extralize?
Ne. Jednoznačným cílem je udržet se v nejvyšší soutěži.
Obránkyně Slovanu Veronika Hujová a brankářka Veronika Ortová obdržely nominaci na reprezentační akci žen U16 - Turnaj čtyř zemí, který se uskuteční ve dnech 17. – 22. dubna 2024 ve Švédsku. Kromě naší reprezentace se Turnaje čtyř zemí zúčastní také Švédky, Finky a Švýcarky. Děkujeme za skvělou reprezentaci našeho klubu.
4. třída Slovanu o víkendu získala na turnaji vítězů CCM Malé ligy v Plzni 3. místo. Celorepubliková soutěž CCM Malá liga, která se hrála od září 2023 do března 2024 pořádala o víkendu finálový turnaj, kterého se zúčastnily vítězové skupin. HC Slovan Ústí nad Labem postoupil ze své skupiny jako vítěz a postupně se utkal s HC Bílí Tygři Liberec, Wolves Plzeň a BK Havlíčkův Brod. Ve velice vyrovnaných zápasech nakonec ústeckým mladíkům uteklo stříbro o jediný gól. Součástí turnaje vítězů byly i dovednostní soutěže, kde naši čtvrťáci získali ze šesti disciplín, hned čtyři 1. místa. Dětem a realizačnímu týmu děkujeme za skvělou reprezentaci klubu a města.
Ú s t í n/L. - V letošním roce proběhne opět Hokejové soustředění mládeže 2024. Pevný termín soustředění je stanoven na 11. 08. - 16. 08. 2024.
